Situace 5. května 1945
5. 5. 1945
ulice
Americká
Anglické nábřeží
Husova
Karlovarská
Klatovská třída
další ulice (7)...katastr
Plzeň
-
charakteristika
O 5. hodině, tedy 30 minut před koncem zatemnění, sice ještě vyšla Nová doba, ale během několika málo následujících hodin vzal obsah jejího posledního 107. čísla prakticky celý za své. Jistou nadčasovost si udržely reklamy „Hned Vám bude veseleji, zlepšíte-li zažívání pitím vody Šaratica“ a „Spořením a pílí Ty a národ sílí, Okresní hospodářská záložna [v Plzni] dovede Tě k cíli”, avšak vývoj dal za pravdu především Václavu Dammerovi, který na straně 2 poznamenal, “… snad tu bude zase rušněji …”. Dne 6. května 1945 vyšla Nová doba jako Nová svoboda a 16. května jako Nový den.
První zprávy o stupňujícím se napětí odpoledne 4. května v Praze získal 5. května kolem 4. hodiny RNV v Plzni prostřednictvím odbojářů z okruhu Ladislava Mixy. V reakci na ně zvýšilo stínové převratové vedení protektorátní policie frekvenci svých hlídek na veřejných prostranstvích a narychlo začalo se svozem zbraní a další výstroje z venkova (Dýšina, Obora, Plasy). Kolem 6. hodiny vyhlásilo částečnou pohotovost a zahájilo přebírání moci na jednotlivých policejních revírech. Současně, pod dojmem informací o rostoucí nervozitě v ulicích vnitřního města, o shlukování hlavně ve Veleslavínově ulici a o strhávání německých nápisů, obsadila policie vysílač na Obcizně (tj. Štruncovy sady). Jeho zařízení bylo sice dočasně mimo provoz, avšak na anténní stožár okamžitě vylétla československá státní vlajka. V 6,30 hodin se sešel J. Hrbek a L. Mixsa, aby dohodli konkrétní plány obsazení radnice a alespoň neutralizace okupační posádky (asi 6000 mužů) a okupačních bezpečnostních složek. Přestože ještě před schůzkou dorazila do Plzně první policejní zásilka zbraní z Obory, panovalo poměrně značné zklamání nad neuskutečněným leteckým shozem výstroje a výzbroje, k němuž mělo údajně podle zpráv z okolí J. Krejčíka dojít v noci ze 4. na 5. května u Litic. Budoucí povstalci disponovali v tomto okamžiku prakticky jen ozbrojenými silami policie (asi 400–450 mužů) a mohli se spoléhat na příslušníky protektorátní protiletecké obrany (asi 2000 mužů), jimž však chyběly zbraně. Od 7. hodin akcelerovala situace ve vnitřním městě, kde se již otevřeně demonstrovalo, a ve Škodovce, která se postupně dostávala pod kontrolu českého závodního osazenstva. V 8–8,45 hodin dosáhla policie plné pohotovosti a začala realizovat vizi, jež vzešla z jednání mezi J. Hrbkem a L. Mixou. Vědoma si své faktické síly a skutečnosti, že v daném okamžiku reprezentuje jedinou efektivní výkonnou moc v rukou RNV, spoléhala nikoli na konfrontaci, nýbrž na permanentní vyjednávání a zdržování, během něhož měla do Plzně dorazit osvobozenecká armáda.
V 8,45 hodin došlo ve Františkánské ulici a na Náměstí k prvnímu otevřenému střetu mezi demonstranty a smíšenou hlídkou okupačního četnictva, gestapa a ochranné policie. Situaci přímo na místě uklidnil policejní poručík Antonín Herynk. Současně zahájila policie obsazování dalších strategických objektů (vojenské telefonní centrály v Kamerálu, hlavní pošty, radnice, krajského soudu, lazaretu ve škole v Podmostní ulici, skladů potravin a léčiv v Poděbradově třídě a třídě Vítězství aj.), jež skončilo kolem 9,45 hodin, a zesílila ochranu vysílače. Poněkud trapný dojem vyvolala její asistence při separátní akci KSČ proti sekretariátu NSDAP v Husově ulici) v 10 hodin. Všeobecné vystoupení proti okupační moci zahájilo vztyčení československé státní vlajky na stožár Krajského soudu v Plzni v 9 hodin.
Mezi 9,30–10,45 hodin již bylo v plném proudu vyjednávání o předání radnice (W. Sturm, K. Wild – Václav Hrubý, Eduard Kotora, Karel Křepinský, Václav Půta), formálně se správa města vrátila do českých rukou v 10,15 hodin. Zároveň v 10 hodin podnikla policie a první dobrovolníci pod velením praporčíka Jana Šímy útok proti protiletadlové baterii v postavení pod Záhorskem, k němuž se ze svého úkrytu na Karlovarské ulici) připojili též J. Krejčík a V. Šašek.
Vrcholný okamžik osvobozovací akce přišel v 10,45 hodin. Pozdravováni davy shromážděnými na Náměstí, napochodovali členové RNV v čele s J. Krejčíkem ze záložního stanoviště ve Zbrojnické ulici číslo 3 na radnici, kde složili slib věrnosti a vzápětí jej zpečetili zpěvem československé státní hymny. V 11 hodin následovala oficiální deklarace o převzetí moci ve městě a v 12,35 hodin se z éteru, z vysílače na Obcizně, kde v 12,05 hodin skončily všechny opravy, ozvala slova Karla Šindlera „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!“.
Ještě před polednem však o sobě dala vědět i okupační moc. V 10,30 hodin došlo k ozbrojenému incidentu na Rokycanské) v prostoru křižovatky U Pietasu, kolem 11. hodiny se střílelo na Saském (dnes Rooseveltově) mostě a ještě před polednem zazněla střelba před kasárny bývalého 35. pěšího pluku, před vojenským velitelstvím na třídě Reinharda Heydricha a v Nerudově ulici. Zároveň policie zachytila zprávy o spontánním útoku proti kasárenskému areálu na Slovanech pod velením štábního kapitána Josefa Trnky. Zcela pasivní zůstaly po zbytek dne složky okupačního bezpečnostního aparátu, jež povstalci a policie zablokovali v budově na Německém nábřeží. Po úvodním překvapení se naopak začala aktivizovat okupační armáda. Pod dojmem, jaký na vojáky učinily obě delegace povstaleckých vyjednavačů (dopoledne K. Křepinský; asi od 16 hodin J. Hrbek, K. Křepinský, V. Šašek), převážilo ve štábu generála Georga von Majewskiho přesvědčení o možnosti znovuobsadit město a případně je zcela zpacifikovat. Třebaže RNV uzavřel s velením okupační posádky neformální příměří (RNV se měl vyjádřit k podmínkám, za nichž by je německá strana akceptovala), v podvečer a během noci zahájila armáda koordinovaný nástup proti vnitřnímu městu. Nad ránem 6. května se jim je podařilo prakticky izolovat. Sestavu povstalců sice posílil ve 22 hodin příchod 170 mužů 4. roty pluku protektorátní požární policie pod velením nadporučíka Václava Brzáka, avšak vedení RNV muselo současně zvažovat možnost evakuace žen a dětí mimo Plzeň a odlehčovacího útoku proti německému úřednímu domu na Německém nábřeží, v jehož čele měl stát štábní rotmistr Václav Hájek.
-
prameny, literatura
-
osoby
Jaromír Hrbek
Jindřich Krejčík
Karel Křepinský
Walter Sturm
Karel Šindler-
stavby
Kopeckého sady č. p. 97, tzv. Kamerál
Kopeckého sady 11/97-
objekty
Pamětní deska obětem 2. světové války
pamětní deska: Nerudova 33/01 Pamětní deska Jindřichu Křečanovi
pamětní deska: Rooseveltův most 0/01 Pomník prvního rozhlasového vysílání
pomník: Štruncovy sady 0/06-
autor
DM
