Obsazení Plzně
15. 3. 1939
ulice
-
charakteristika
Nacistický wehrmacht se v ulicích města objevil krátce po 6. hod. v okamžiku, kdy kulminovala sněhová bouře doprovázená vichřicí. Nejprve přijely od Chotíkova a Litic motorizované oddíly, před 9. hod. dorazily od Kozolup hypomobilní jednotky. Vlajková výzdoba je pozdravila jen z oken "německých" nájemníků a z podniků a bank s převažující "německou" kapitálovou účastí. Dopravní chaos, o jehož usměrnění se pokoušela čs. policie, okupační vojáci i samozvané pořadatelské sbory vlajkařů a místních nacistických úderníků, přiměl policejní ředitelství, aby ještě téhož dne vydalo a ihned plakátovalo vyhlášku nařizující s okamžitou platností jízdu vpravo. Z činnosti nových orgánů vzešly dva dvojjazyčné normativy, z nichž první konstatoval okupaci, respektive "nastolení ochrany" ve smyslu údajného obnovení pořádku, a druhý, jehož ustanovení platila do 20., respektive 22. března, zaváděl pod osobní odpovědnost starosty (!) od 21 do 6 hod. policejní hodinu a zavírací dobu hostinských zařízení ve 20 hod., zakazoval veškerá veřejná shromáždění a vyzýval k odevzdání zbraní, munice, třaskavin a radiopřijímačů. Jako své ubikace zabralo vojsko dočasně mimo jiné domovní blok Kamerálu a školní budovy ve Veleslavínově ulici a na Chodském a Masarykově náměstí (dnes nám. T. G. Masaryka). Hlavní masa vojenské techniky se koncentrovala od 7 hodin na náměstí Republiky, v důsledku čehož odpadl pravidelný týdenní trh. Velitelství okupačních jednotek si za své sídlo zvolilo hotel Continental, místní velitelství (Standortkommando Pilsen) obsadilo vybrané místnosti městského úřadu na radnici, v Císařském domě a v nárožní budově v Dominikánské ulici., částečně též hotel Smitka (dnešní hotel Slovan). Civilní okupační úřady, respektive jejich operační skupiny v čele s Hansem v. Reinhardem se soustředily ve správní budově tiskárny v Kovářské ulici č. 4. Vojenské provedení okupace Plzně se ve svazku XIII. armádního sboru účastnily 46. pěší divize (generálmajor Wilhelm von Waldenfels, mírová posádka Karlovy Vary) a 2. lehká divize (generálmajor Georg Stumme, mírová posádka Gera), která městem pouze projela ve směru na Příbram (16. března) a před polednem 17. března dosáhla Benešova. Letectvo převzalo 16. března letiště v Borku u Zbirohu, II. letku 333. stíhací eskadry však předpokládalo dislokovat přímo v Plzni.
Naprostým fiaskem skončil ve dnech 15.–17. března pokus o ustanovení plzeňské filiálky Českého národního výboru, který aspiroval na převzetí státní moci. Jeho přípravná schůze se sešla se svolením vládního komisaře Petra Němejce večer 15. března na radnici. Velení nacistický armády a okupační bezpečností složky ji naopak ignorovaly. Z jednání vzešel jmenný seznam uchazečů o členství v novém orgánu. Drtivá převaha vlajkařů a příslušníků frakčních skup bývalé Národní obce fašistické se však stala pro ostatní účastníky jednání naprosto nepřekonatelnou překážkou a ve svých důsledcích jednou ze základních příčin ztroskotání celé akce. Nepřehledná situace během prvních dvou okupačních dní poskytla domácím fašistům a místním ordnerům pouze prostor pro antisemitské útoky a provokace.-
prameny, literatura
-
osoby
Petr Němejc
vládní komisař-
stavby
Střední průmyslová škola stavební
Chodské náměstí 2/1585 Kopeckého sady č. p. 97, tzv. Kamerál
Kopeckého sady 11/97 Obchodní akademie
Masarykovo náměstí 13/1530 Radnice
náměstí Republiky 1/1 Pechovský dům
náměstí Republiky 40/289
další stavby (2)...-
autor
DM
