Koncem 16. století se budova nacházela v dobrém stavu, což naznačuje značná cena při prodeji. Z náměstí vedl do domu bosovaný portál, stejný jako u radnice a menší portál krámový byl na rohu Dominikánské ulice. Údajně byl dům dále přístupná z vedlejšího Císařského domu a následně se dalo pokračovat až k místům bývalé solnice a dále na šanci mezi dominikánským klášterem a Malickou branou. Roku 1653 dal dům přestavě majitel Payer, ale najal si na to špatného zedníka a výsledkem byl pouze zbořená zeď. V té době se měly v domě také nacházet lázně. Podle popisu z roku 1849 má dům vlevo od průjezdu na rohu kupecký krám s kanceláří a kvelbem, za ním je v ulici prádelna, stáj pro koně a velký kvelb, používaný na skladiště soli. Vpravo od vjezdu byl také obchodní krám s prostorným skladištěm, klenuté schodiště s dřevěnými schody, v téže frontě tři kvelby, záchody, za nimi světlík a něm hnojiště, vše klenuté, podlahy částečně prkenné, částečně dlážděné kamennými plotnami nebo cihlami, vchod měl železné dveře. V prvním patře se přišlo ze schodů chodbou do prostorné předsíně, z níž se pokračovalo do tří velkých pokojů, alkovny, kuchyně, naproti ní byly ještě dva pokoje, v té samé západní frontě pět pokojů s kuchyní, k nimž byl přístup z chodby a pavlače. V pravém křídle budovy při schodišti byla ještě špíž, tři pokoje, malá předsíň s malou kuchyní. V příční budově nad skladem soli chodba, špížní komora, malá kuchyně, záchody u světlíku. Vše bylo částečně klenuté a částečně na rákos, některé pokoje pokryty parketami, jiné prkny, kuchyně a pavlače cihlami. Za zmínku stojí i zvláštní pavlače, jež v přízemí na obou křídlech i příční budově se nachází pravidelné kamenné klenuté sloupoví, na němž se nacházely kamenné parapety. Druhé poschodí bylo stejné jako první, až na to, že v pravém křídle místo pokoje se nacházela sýpka a v příční budově jeden pokoj s kuchyní. Roku 1876 je z průjezdu na náměstí zřízen krám, vchod je v té době umístě z Dominikánské ulice, a fasáda je z velké části renesanční. Fasáda byla pak v roce 1900 zmodernizována stavitelem Emanuelem Klotzem. Po všech přestavbách a úpravách z 19. století zbyly z původní renesanční stavby jen některé místnosti v přízemí.