Císařský dům

    ulice

    náměstí Republiky 41/290

    majitelé

    (1631/1638–1793) hrabata z Trautmansdorfu

    (1793–1809) Dorota Mosrová

    (1809–1834) Josef a Josef Feyerfeilovi

    (1834–1835) Josef Eduard Schabner ze Schönbaumu, šlechtic

    (1835–1838) František Wanka, purkmistr

    (1835–1869) Petr a Johanna Exlovi

    obyvatelé

    Arnošt hrabě z Mansfeldu

    zajímavosti

    Dům byl zakoupen městem pro císaře Rudolfa II., ten však v domě nikdy nebydlel a ani žádný jiný panovník z Habsburského rodu.

    V roce 1850 byla v tomto domě otevřena první plzeňská kavárna, ve které se nacházel i první kulečníkový stůl ve městě.

    Taktéž se zde nacházela hospodu s názvem U Hospodáře, ve který prý prodávali své zboží pašeráci.

    V přízemí domu bývala hasičská stanice a vězení pro lehké případy, tzv. šupárna.

    V lednu 1993 našel malíř a restaurátor Jaroslav Šindelář společně s dvěma radními pod fasádou původní renesanční sgrafit zobrazující jezdce.

    stavební vývoj

    Dům koupil jako rozestavěný v roce 1561 stavitel radnice G. de Statia. Později byl spojen se sousedním domem a v letech 1606–1609 byl přestavěn nejspíš podle plánů rudolfínského architekta Giovanniho Maria Filippiho jako renesanční residence, kterou zamýšlel při svých návštěvách Plzně využívat císař Rudolf II. Ten sem však již nezavítal a v letech 1618–1621 zde byl údajně při okupaci Plzně ubytován vojevůdce Arnošt Mansfeld.

    Přízemní polokruhový sklenutý portál pochází z roku 1565 a další obdobný z roku 1793. Na středním opěrném pilíři stojí socha Žumbery z 2. poloviny 17. století, která sem byla přenesena ze zrušené kašny na náměstí. V prvním patře se nachází salonek zdobený renesančními malbami s alegorickými výjevy, jejichž základem je osoba panovníka. Pás manýristických nástěnných maleb vznikl pravděpodobně při adaptaci pro Rudolfa II. a symbolizuje panovníka jako dobrého vladaře. K nálezu fresek došlo v roce 1916, jejich restauraci provedl v roce 1927 akademický malíř Rudolf Jindřich. Z původního pásu se však zachovala cca polovina. V posledních letech prošly restaurátorským zásahem akad. malíře Jiřího Rataje.

    Díky úřadování soudu v budově radnice po roce 1850 potřebovala obecní správa pro své působení nové prostory, a tak dne 2. dubna 1868 zakoupila od rodiny po kupci Exlovi za 32500 zlatých tento dům a adaptovala ho pro obecní účely inženýrem Kilianem.

    prameny, literatura

    stavby

    Radnice
    náměstí Republiky 1/1
    sousedící budova

    významné osoby

    Jan de Statia
    1561 jej jako rozestavěný koupil Jan Koula
    1907–1914 restaurování a modernizace radnice a Císařského domu František Wanka
    majitel domu v letech 1835–1838

    události

    15. 3. 1939
    Obsazení Plzně 3. 12. 1917
    Veřejná válečná kuchyně

    autor

    Metlička

Aktualizováno: 10. 03. 2021