Počátky historie této vsi jsou poměrně nejasné. Hrádků se v Čechách vyskytovala celá řada a jen Červené Hrádky byly čtyři, takže lze jen stěží určit, kterého z nich se historické prameny týkají. Označení Červený Hrádek je pro obec u Plzně použito prokazatelně až roku 1432 a váže se zřejmě k červené krytině střechy tvrze či menšího hradu. V blízkosti obce se nachází řada mohyl ze střední doby bronzové a halštatské, zejména v polesí Černá myť. Dalšími usedlými zde byli až Slované v 8. století našeho letopočtu, kteří osídlili mj. Holý vrch u Bukovce a odtud pronikali i k dnešnímu Červenému Hrádku.

První zpráva o obci je z roku 1384, kdy byl jejím majitelem Heřman z Hrádku, který zde vybudoval i panské sídlo. V následujících letech se majitelé často střídali. Město Plzeň koupilo statek Červený Hrádek až roku 1724. Zdejší tvrz byla tak sešlá, že byla krátce na to stržena a na jejím místě byl postaven domek pro myslivce . Původní Hrádek tvořila jen tvrz s vrchnostenským dvorem a snad několika podružskými chalupami. Od počátku 18. století dochází k jeho růstu, k čemuž přispěla i raabizace, takže roku 1839 je zde zaznamenáno již 53 domů. K rozvoji přispěla v letech 1811–1812 i výstavba císařské silnice z Prahy do Plzně v blízkosti vsi, při níž byla v roce 1812 postavena hrádecká hospoda a roku 1835 nová hrádecká myslivna.

Od počátku 20. století se zde začali usazovat dělníci, kteří docházeli za prací do Plzně. Pracovali na tehdy zakládaném hřbitově, v cihelnách, ve stavebnictví, u kamenické firmy Cingroš, ve Škodovce, na dráze, na silnicích atd. Zdejší děti chodily do školy do Dýšiny, roku 1875 byla postavena zdejší školní budova, která byla v roce 1908 nahrazena novou, která sloužila až do roku 1964, kdy děti začaly dojíždět do školy do Doubravky.

V obci se rozvíjel i kulturní a společenský život, v letech 1880–1883 zde byl založen Čtenářský spolek, který se roku 1891 včlenil do spolku Jarosť, který sdružoval dělnické socialistické spolky Plzeňska. Roku 1888 se ustavila Hospodářská beseda, která se roku 1907 změnila v politickou organizaci agrární strany. Roku 1910 vznikla Dělnická tělocvičná jednota, roku 1919 Sokol. Mezi válkami fungovala obecní knihovna, ochotnické divadlo i kino.

V květnu roku 1945 zde byl ustaven místní národní výbor a roku 1949 byl Hrádek připojen k Plzni. Od roku 1964 se stal součástí okresu Plzeň-sever, ovšem v roce 1976 byl opět přivtělen k Plzni jako součást ObvNV Plzeň 4.

Z roku 1953 existuje pro Červený Hrádek návrh na pojmenování tamějších ulic. Roku 1962 bylo doporučeno ke schválení 15 uličních názvů, které využívají jména z předchozího návrhu (např. Klestová, Křivá), některé ovšem byly drobně pozměněny (např. Za Hospodou – dnes Pod Hospodou) a další nebyly použity vůbec – například pro dnešní ulici Červenohrádeckou bylo navrhováno jméno Společná třída, respektive takto navrhovaný název vedl touto komunikací pouze od Doubravky ke kapličce a poté zatáčel vpravo (tj. do dnešní ulice Vesnické). Nalevo měla vést ulice Selská a kolmá k ní (dnes stále Červenohrádecká) měla být ulice Široká. Po znovu připojení Červeného Hrádku k Plzni došlo v roce 1979 k oficiálnímu pojmenování tamějších ulic. V tomto roce ale dostaly názvy i některé další ulice (např. Jižní, Na Stráni), než jen ty z roku 1962. Nové ulice vznikaly i později. Kupříkladu roku 1998 bylo pojmenováno hned několik zdejších komunikací podle rostlin či plodů – Bezinková, Zvonková, Borůvková a ve třetím tisíciletí k nim přibyla ještě Brusinková a Rybízová.

umo4.plzen.eu