Lochotínský park
ulice
-
vznik
1832–1833 / 1880–1904 (autor původního řešení Pankrác Pfister a další autoři)
-
stavební vývoj
Původně lázeňský park situovaný severně od historického jádra Plzně byl ve svažitém terénu založen z podnětu purkmistra Martina Kopeckého. Přírodněkrajinářské parkové úpravě předcházely rozsáhlé terénní modelace a úpravy bývalého kamenolomu.
Park dotvářel okolí klasicistních budov – restauračního domu s ubytováním a lázeňského domu (tzv. Síně přátelství, František Filous). Svažité pozemky členěné do tří teras protnula síť promenádních cest s alejemi, jež vedly k drobným stavbám a vyhlídkám skýtajícím pohledy na panorama Plzně.
Romantickou atmosféru parku dotvářela umělá vodní kaskáda, poustevna s vodopádem a poustevníkem, dřevěný pavilonek zvaný Chotkovo sedátko, železný hudební pavilon, gloriet císařovny Karoliny a tzv. šnečí kopec s výhledem na město. Okolí staveb a sochařských prvků doplňovaly bohatě kvetoucí záhony.
Od poloviny 19. století se snižoval význam lázeňského provozu, park přešel do majetku Měšťanského pivovaru a stal se spíše společenským a výletním místem Plzeňanů. V letech 1880–1904 byl postupně rozšiřován – k budově restaurace byl přistavěn tzv. Císařský sál (Emanuel Klotz) a v r. 1893 spojila levý břeh Mže s Lochotínským parkem alej, známá dnes jako Kilometrovka.
V centrální části parku byl v letech 1951–1961 vybudován amfiteátr (František Sammer a Stanislav Suda), v bývalé Kodetově zahradě vznikla v letech 1959–1961 botanická zahrada (Miroslav Vaňousek, Bohumil Kmínek), na kterou navázala zoologická zahrada.
Při rozšíření Karlovarské třídy (r. 1979) došlo k demolici většiny lázeňských budov, tropického skleníku a zásobního zahradnictví, zůstala pouze Síň přátelství (tzv. Lochotínský pavilon), jež slouží ke společenským a církevním účelům. V areálu botanické zahrady byla v letech 2002–2004 podle návrhu architekta Eišina Harady vytvořena kamenná japonská zahrada Šówa-en.-
prameny, literatura
-
významné osoby
František Filous
autor tzv. Síně přátelství Emanuel Klotz
autor tzv. Císařského sálu Martin Kopecký
založen z jeho podnětu František Sammer
1951–1961 spolu se Stanislavem Sudou autor amfiteátru Stanislav Suda
1951–1961 spolu s Františkem Sammerem autor amfiteátru-
objekty
Pomník J. K. Tyla
pomník: Mikulášské náměstí 0/02
zde se nacházel v letech 1951–2012-
autor
DM
