Kulturní dům Peklo a Pilsen Memorial Pilsen


    historický název

    Dělnický spolkový dům Peklo (Společenský dům)


    ulice

    majitelé

    Spolek pro udržování dělnického spolkového domu v Plzni: do roku 1948, kdy byl zabrán komplex budov v Pobřežní ulici a po likvidační valné hromadě v březnu 1952 přešly podíly Spolku v tiskařských závodech Grafika a družstvu Společenský dům na ROH.


    provozovny

    Dělnický spolkový dům Peklo (Společenský dům): hostinec Peklo v Pobřežní ulici č. p. 43 zakoupil 25. 4. 1894 Spolek pro zbudování dělnického spolkového domu v Plzni (od roku 1908 Spolek pro udržování dělnického spolkového domu Peklo v Plzni), který byl přestavěn na první dělnický spolkový dům v Rakousko-Uhersku.

    V letech 1905–1906 byl postaven nový sál (velká dvorana). Po roce 1918 sloužily všem spolkům, zejména vzdělávacím (Dělnické besedě, později Dělnické akademii), jako centrum společenského života a plzeňské sociální demokracie, redakci Nové doby a Dělnické knihtiskárně. Adaptací sousední Fischerovy vily byla rozšířena knihtiskárna, roku 1920 prostory redakce.

    V letech 1937–1939 vyrostla novostavba vstupní a kavárenské budovy. Poprvé sloužila při tzv. VI. jubilejní dělnické, živnostenské a hospodářské výstavě v Plzni v létě 1938, kdy byl celý areál nacházející se při řece Mži propojen s novým Městským výstavištěm.


    firmy a instituce

    Bio Peklo (od roku 1909 První stálé elektrické divadlo v Plzni) nejprve provizorně promítalo v pavilonku na protějším břehu řeky, později ve velkém sále spolkového domu až do roku 1932, kdy bylo přemístěno do koncertního a tanečního sálu hotelu Smitka, dnešního Slovanu (Bio Alfa).


    stavební vývoj

    V místech bývalého městského opevnění a v jeho těsné blízkosti si založil purkmistr Martin Kopecký na počátku 19. století soukromou zahradu s klasicistním altánem.

    V r. 1894 získali pozemky sociální demokraté za účelem vytvoření svého společenského střediska – připojili bývalou vlastní vilu stavitele Emiliana Fischera (č. p. 780) a postavili budovu s velkou dvoranou (č. p. 43, na místě altánu) a později i mezilehlý vstupní a kavárenský objekt (č. p. 2220). Bývalá vila je třípodlažní stavba s dvojicí věží v hlavním průčelí a s vnitřními prostory seskupenými kolem čtvercového atria s prosklenou střechou.

    Objekt dvorany (velkého sálu umístěného v suterénu) se do ulice obrací novorenesančním průčelím s dvojicí štítů. Součástí funkcionalistické vstupní části byla původně také střešní terasová kavárna s výhledem na Lochotín. Po druhé světové válce vznikly v předprostoru velké dvorany nové interiéry.

    Zahrada při řece byla zničena v 80. letech 20. století výstavbou kapacitní průtahové silnice. Dnes objekt slouží jako administrativní budova (č. p. 780) a městský koncertní a společenský dům (č. p. 43), v č. p. 2220 jsou od r. 2005 prostory pro expozici americké armády „Patton Memorial Pilsen“.




    stavby

    Městské výstaviště
    Radčická 2/2861


    významné osoby

    Emilian Fischer
    1882–1886 stavitel a původní majitel vily Martin Kopecký
    založil si zde soukromou zahradu s altánem


    události

    5. 12. 1918
    Destinnová v Pekle 10. 11. 1918
    Jednání odborů 7. 11. 1918
    Výročí bitvy na Bílé hoře 29. 7. 1917
    Sociální politická schůze 1. 5. 1917
    Překvapivé prvomájové oslavy
    další události (22)...


    DM, JAN


Aktualizováno: 01. 04. 2021