Osvobození americkou armádou
6. 5. 1945
charakteristika
Obavy vedení převratu posílila v 7 hodin zpráva o údajně začínajícím všeobecném útoku okupační armády z prostoru Kozolup. Až teprve další zpráva v 8,10 hodin již mluvila zcela jednoznačně o příchodu armády americké. Trojice jejích obrněných kolon (asi 2500 mužů) ze sestavy 16. obrněné divize V. sboru, z níž skupině B velel podplukovník Charles H. Noble, vyrazila v 5,30 hodin z Boru ve všeobecném směru na Plzeň. U Sulislavi a znovu u Kozolup se setkaly se slabým odporem a v 7,45 hodin dosáhlo průzkumné čelo skupiny B Skvrňan. První americký tank Calamity Jane postoupil do vnitřního města v 8,15 hodin.
Příjezdem osvobozenecké armády se zúročilo úsilí bývalých důstojníků z okruhu předválečné 2. pěší divize o navázání kontaktu s Američany a o urychlení jejich příchodu do Plzně, částečně též o neutralizaci okupační posádky. Prakticky v tentýž okamžik, kde se RNV ujal výkonu moci, ustavil pod velením generál Jana Klouda a generála Valentina Pozdíška na radnici československé posádkové velitelství, které fungovalo nezávisle na vojenském referátu RNV (mimo jiné Josef Mattas, Hugo Muschelik). Již ráno 5. května se totiž od Železné Rudy vrátil Ladislav Kovanda, který je informoval o dočasném zastavení amerického postupu během 4. května. Ve 14 hodin 5. května vyslali na Železnorudsko oficiální misi štábního kapitána Bohumila Schlehofera (Miloslav Hecker, L. Kovanda, Alois Kovařík, Evžen Veselý), příslušníka odbojové organizace Stella, který podnítil postup II. praporu 9. pěšího pluku 2. pěší divize od Čachrova na Luby a Klatovy a jejich osvobození mezi 20. a 21. hodinou. Kromě toho stál B. Schlehofer i za sérií nočních telefonátů mezi Klatovy a Plzní, jimiž se 2. pěší divize otvírala další cestu na Plzeň, kam po předchozích průzkumných cestách Slavoje Palíka, kapitána Rudolfa Šilhánka a Miroslava Davida dorazila oproti původnímu záměru až 7. května. Podíl na klíčovém postupu od Boru ovšem náleží vojenskému referátu RNV, respektive jeho spojce Jaroslavu Stoklasovi, který patřil k zakladatelskému poštovnímu jádru odbojové 2. lehké divize.
Symbolickou tečkou za okupací učinila úderem 9. hodiny ranní 6. května střelba Němců z kostelních věží, ze střech a soukromých bytů ve vnitřním městě, která se zřejmě měla stát předehrou k pacifikaci města. Německý odpor v Plzni byl definitivně zlomen během dopoledne, kapitulační listinu podepsal generála Georg von Majewski ve 14,15 hodin.
Především v sestavě 2. a 3. roty pluku protektorátní požární policie a v rámci 1. asistenční letky, respektive takzvané Letištní perutě zasáhli Plzeňané rovněž do bojů Pražského povstání.-
prameny, literatura
-
objekty
Pamětní deska Jaroslavu Strádalovi
pamětní deska: sady Pětatřicátníků 14/01 Pamětní deska posledních výstřelů
pamětní deska: U Prazdroje 17/01-
autor
DM
