Encyklopedie Plzně

Spontánní vzpomínková manifestace ke květnu 1948

Spontánní vzpomínková manifestace ke květnu 1948


  • 5. 5. 1969 


  • ulice

    Americká
    Klatovská třída
    náměstí Míru

  • katastr

    Plzeň

  • místo

    křižovatka U Práce


  • charakteristika

    Nejvýznamnějším vystoupením plzeňských občanů proti stále se zhoršující politické situaci po okupaci v srpnu 1968 byly demonstrace 5. května 1969 při oslavách 24. výročí osvobození města americkou armádou, které v mnohém předznamenaly události, k nimž došlo během prvního výročí okupace na řadě míst po celé ČSSR.

    Pár minut po 16. hodině, kdy byla zahájena oficiální manifestace na náměstí Míru, se na křižovatce U Práce shromáždil dav asi 500 lidí. O 20 minut později se zde nacházelo už okolo 1 500 lidí, z nichž někteří pokládali na trávník květiny a americké vlaječky. Rozkaz potlačit demonstraci silou byl vydán v 18:29 hod. poté, co lidé nereagovali na výzvu k rozchodu, a naopak začali skandovat různá „protistátní“ hesla a zpívat státní hymnu.

    Na místo okamžitě vyjely připravené jednotky Veřejné bezpečnosti v počtu 170 mužů, kterým se okolo 19. hodiny podařilo shromážděné lidi vytlačit z křižovatky do přilehlých ulic. Po zákroku se většina nasazených sil stáhla a na místě zůstalo pouze 50 mužů.

    Už o tři čtvrtě hodiny později se však začaly kolem těchto hlídkujících příslušníků VB shlukovat davy lidí, kterých bylo mezi šesti a osmi stovkami. Bezpečnosti se zpočátku dařilo střežený prostor od demonstrantů izolovat. Těch však neustále přibývalo a těsně před 21. hodinou se v prostoru nacházelo okolo 2 000 lidí, kteří na zákroky ze strany příslušníků VB reagovali pískotem a posměšky a skandovali „Gestapáci“ apod. Z davu začaly létat kameny a drobné mince, z oken přilehlých domů zase květináče a vejce. Zároveň docházelo k ostřejším potyčkám.

    Zákrok proti večerní demonstraci, který začal okolo 21. hodiny, byl mnohem razantnější. Podílelo se na něm celkem 205 příslušníků VB a dvě vodní děla. V samotné akci bylo nasazeno pouze jedno, po jehož útoku se dav rozdělil na tři části. Jedna prchala Tylovou ulicí a další dvě oběma směry dnešní Klatovskou třídou. Vodní dělo pak za doprovodu jednotky VB postupovalo k dnešnímu náměstí T. G. Masaryka, kde se lidé začali znovu shromažďovat. Také zde se provolávala stejná hesla jako U Práce a proti zasahujícím příslušníkům VB vylétlo několik kamenů. Po výzvě k rozchodu přišlo opět na řadu vodní dělo, po jehož zásahu se demonstranti rozutekli. Druhý zákrok skončil ve 21:45 hodin.

    Během demonstrací bylo nasazeno celkem 395 uniformovaných a 20 operativních příslušníků VB, kteří se během zákroků vmísili mezi demonstranty. Zadrženo bylo celkem 19 osob, mezi nimiž byli studenti, dělníci i úředníci.

    Mocenské orgány se sice ve svých prohlášeních publikovaných v místním tisku snažily veřejnost přesvědčit o tom, že za demonstracemi stály „kriminální elementy“, na jednáních stranických orgánů se však otevřeně hovořilo o tom, že se jich zúčastnili především studenti, ale rovněž členové KSČ a mladí lidovci.

    Ostrý zákrok proti demonstrantům většinu obyvatel města pobouřil, a to i přes zmíněnou květnovou tiskovou kampaň, která zásah VB „zdůvodňovala“ a obhajovala. Oficiální protesty proti postupu VB zformulovaly ve svých prohlášeních např. koordinační výbor Sdružení organizací dětí a mládeže v Plzni, Městské vysokoškolské centrum v Plzni či řada výborů ROH ze Škodovky.

    O plzeňských demonstracích se brzy dozvěděla i veřejnost na opačné straně železné opony, protože jak manifestaci na náměstí Míru, tak demonstraci U Práce přihlížela dvojice významných západních žurnalistů: Švéd Kåre Nyblom, korespondent švédského rozhlasu ve východní Evropě, a Američanka Aline Mosbyová, korespondentka agentury UPI ve Vídni. Ta se zúčastnila i večerní demonstrace a byla pravděpodobně zasažena při útoku vodního děla.

    Násilné rozehnání demonstrací na křižovatce U Práce za použití obušků a vodních děl ukázalo místnímu obyvatelstvu odhodlání režimu zakročit všemi prostředky proti svým oponentům a bezpochyby mělo vliv i na poměrně nevýrazné protesty v den prvního výročí okupace 21. srpna 1969. Plzeňským „srpnem 1969“ tedy zůstaly dramatické události spojené s oslavami 24. výročí osvobození města americkou armádou 5. května 1969.


  • prameny, literatura


  • autor

    DM, as


Aktualizováno: 17. 04. 2020