Encyklopedie Plzně

Oslavy hokejového vítězství

Oslavy hokejového vítězství


  • 28. 3. 1969 


  • charakteristika

    Stejně jako na jiných místech v ČSSR i v Plzni občané mohutně oslavili výhru, resp. výhry československé hokejové reprezentace nad sovětskou sbornou na 36. mistrovství světa v hokeji ve Stockholmu, které československá veřejnost považovala za symbolickou odplatu Sovětskému svazu za srpnovou okupaci. První vítězství 2:0 z 21. března 1969 nicméně žádné veřejné oslavy neprovázely.

    Druhá výhra 28. března, tentokrát 4:3, však doslova obrátila město vzhůru nohama. Ihned po skončení utkání začaly z oken vysokoškolských kolejí na Borech létat hořící předměty, především papír a v jednom případě rudý prapor i s žerdí. Okolo 22. hodiny se studenti vydali po dnešní Klatovské třídě do centra města. Vozovka už byla zaplněna troubícími auty, chodníky lemovaly davy rozjásaných lidí s trubkami nebo velikonočními řehtačkami, a než průvod dorazil na náměstí Republiky, čítal již několik tisíc lidí. Podobné průvody se pohybovaly i jinde po městě. Někteří lidé nesli transparenty s nápisy „4:3“, „Náš zákazník – náš pán“ a provolávala se hesla jako „Jedna, dva, tři, čtyři – gól“, „Šajba!“, ale také „Ať chcípne Rus!“. Přesuny lidí po městě provázelo házení dělobuchů a prskavek, vystřelování rachejtlí apod.

    Všechny průvody směřovaly na náměstí Republiky, kde některé skupiny zpívaly státní hymnu a vojenská hudba hrála skladbu Pětatřicátníci. Početné skupiny lidí zase z náměstí odcházely směrem na Slovany a Bory, kde se ale obracely a opět mířily do centra. Náměstí tak bylo zaplněno prakticky neustále, a to jak tisícovkami lidí, tak velkým počtem automobilů. Ty se hlídky Veřejné bezpečnosti pokoušely odklánět směrem do Rooseveltovy ulice, jejich počínání však bylo oslavujícími lidmi kvitováno s posměchem a výkřiky jako „šašci“ apod.

    Oslav se v Plzni zúčastnilo podle různých odhadů několik tisíc aut a 30 000–50 000 lidí, mezi nimiž byla jak mládež, tak starší generace, ale rovněž členové KSČ. Značné množství lidí se do Plzně sjelo i z okolních obcí. Oslavy se tak v Plzni staly nejmasovější spontánní akcí za celé období komunismu.

    Oslavy druhého vítězství zasáhly celou zemi a zúčastnilo se jich dle odhadů až půl milionu obyvatel. Na rozdíl od Plzně však v řadě měst přerostly v protisovětské demonstrace. Ty se také staly záminkou k nahrazení dosavadního, stále ještě lidmi oblíbeného prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka pro Moskvu přijatelnějším Gustávem Husákem.


  • prameny, literatura


  • autor

    DM


Aktualizováno: 02. 04. 2019