Prohlášení souboru dvou erbovních privilegií polepšujích znak města Plzně za archivní kulturní památku
14. 7. 2017
charakteristika
Plzeňský městský znak prošel ve své historii řadou vývojových změn, kdy byl postupně rozmnožován o další heraldické figury. Původní verze – červený štít se stříbrnou chrticí ve skoku, používaný před rokem 1433 – byla v průběhu staletí svévolně rozšiřována samotnými Plzeňany a tyto změny byly až následně oficiálně potvrzeny papežskými listinami z let 1466 a 1578. Ty ovšem kromě stvrzení dosavadní podoby znaku přinášely i další polepšení. Plzeňský městský znak se tak v mnohém liší od zvyklostí běžných ve střední Evropě, protože má částečně jihoevropský (papežský) původ.
První z těchto listin, které jsou dnes uloženy v Archivu města Plzně, byla bula papeže Pavla II. z 5. června 1466. Ta kromě toho, že potvrdila změnu, k níž došlo v období husitských válek, tj. vložení pole se zlatým dvouhrbým velbloudem, obohatila znak o dvě nová pole a zároveň povolovala městu pečetit červeným voskem. Od té doby tvořil plzeňský znak čtvrcený štít s heraldickými prvky, které symbolizovaly papežskou stolici a poměr Čech k římské říši: dva zlaté klíče ve stříbrném poli a zbrojnoš podpírající pravou polovinu černého orla ve zlatém poli. Vydání buly bylo výrazem ocenění loajality Plzně Římu během jeho sporu s Jiřím z Poděbrad.
Konečnou podobu dostal plzeňský městský znak vydáním breve papeže Řehoře XIII. v Římě 1. prosince roku 1578. Jako uznání za úspěšně provedenou protireformaci, která v Plzni proběhla o půlstoletí dříve než v jiných královských městech, přidal papež nad dosavadní štít znaku vysoký zlatý kříž vztyčený na zeleném trojvrší s nápisem „IN HOC SIGNO VINCES“ (V tomto znamení zvítězíš). Papežské breve přinášelo pod textem barevné vyobrazení nového plzeňského erbu, z něhož je patrné, že do znaku byly doplněny i jiné heraldické prvky: zelená olivová ratolest pnoucí se po obou stranách kříže, dva helmy, halapartna a buzikán. Breve rovněž oficiálně potvrzovalo už dříve používaný srdeční štítek a anděla štítonoše. Omylem papežské kanceláře bylo pole štítu, v němž je velbloud, provedeno v barvě zelené, ačkoli původně bylo zřejmě modré.
V této podobě se znak užíval beze změn až do roku 1948, v následujícím období bez štítonoše a od roku 1990 opět v původní podobě.
-
poznámka
Archivní kulturní památka č. 171
První privilegium vydal 5. 6. 1466 papež Pavel II. Druhým privilegiem je breve papeže Řehoře XIII. z 1. 12. 1578.
-
obrazy
-
události
20. 11. 2017
Výstava Archivní kulturní památky ve fondech Archivu města Plzně-
autor
Fan, ŠPf