Prohlášení rukopisu Petra Albina s portrétní galerií Wettinů za archivní kulturní památku
5. 1. 2024
charakteristika
Mezi nejcennější rukopisy v Archivu města Plzně patří rukopis, který v sobě ukrývá vyobrazení saských kurfiřtů a vévodů z rodu Wettinů a zároveň jejich stručné medailonky z pera saského historiografa Albina.
Součástí dynastické reprezentace Wettinů byly nejen historicko-genealogické práce, ale také galerie předků v jednotlivých rezidencích. Nejvýznamnější vznikla z iniciativy Kristiána I. pro Dlouhou chodbu drážďanského zámku. Plátna během pouhých dvou let 1588 a 1589 zhotovil za pomoci své dílny dvorní malíř Heinrich Göding st. (1531–1606).
Kristián I. si současně s galerií objednal i sérii miniatur, které věrně zachytily její podobu.
V rukopise vždy levou stranu zaplňuje portrét, pravou kaligrafický text psaný jediným písařem. Autorem textu je saský zemský historiograf Petrus Albinus či v němčině Peter von Weiße (1543–1598).
Celkem je tedy v rukopisu na 49 portrétech vyobrazeno 46 Wettinů – včetně fiktivních předků Kristiána I. Postavy stojí na kostkované podlaze, před plochou šedavou stěnou, na níž je vymalován erb s honosnými kusy. Rukopis zjevně zachytil původní, jen zmenšenou podobu originálních Gödingových obrazů.
Vazbu zřejmě provedl žák dvorního knihvazače Jakoba Krause Caspar Meuser. Desky jsou zdobeny zlacenými ornamenty, na přední desce je znak Kristiána Saského, na zadní jeho manželky Sofie Brandenburské.
Po dokončení honosné vazby byl rukopis s portrétní galerií Wettinů uložen do drážďanské kunstkomory (tedy prostory, kam se ukládaly umělecké předměty).
Kdy a za jakých okolností se dostal do knihovny oseckého cisterciáckého kláštera, nelze vysledovat, ale na konci 19. století jej tamní knihovník Bernhard Wohlmann uvádí ve svém katalogu rukopisů. Po zrušení kláštera roku 1950 byl rukopis pohřešován. Dle nejnovějších poznatků zůstal v držení posledního cisterciáckého mnicha oseckého kláštera a zároveň jeho převora a národního správce P. Zikmunda Jana Kapice (1888–1968). Roku 1970 pak byl zakoupen od jeho dědiců do Archivu města Plzně.
Jde o neobyčejně cenný pramen pro poznání podoby drážďanské galerie Wettinů, která je od sklonku druhé světové války nezvěstná.
V Dlouhé chodbě drážďanského zámku přečkala obrazy až do roku 1942, kdy byly rozměrné portréty v těžkých dřevěných rámech z Drážďan evakuovány. Během náletu v únoru 1945 byla Dlouhá chodba stejně jako ostatní části rezidenčního zámku vážně poničena a její stavební rekonstrukce proběhla v sedmdesátých letech minulého století. Místem válečného uložení portrétní galerie Wettinů se stal zámek Naunhof (Landkreis Riesa-Grossenhain). V létě 1945, kdy jej obýval oddíl Rudé armády, oleje chyběly. Kolem zámku byly nalezeny jen roztroušené úlomky rámů. Dodnes se nepodařilo objasnit, zda Gödingovy obrazy byly zničeny, či odvezeny jako kořist do bývalého Sovětského svazu.
-
poznámka
Rukopis byl prohlášen Ministerstvem vnitra ČR za AKP pod č. 179.
-
obrazy
-
související odkazy
-
autor
ŠPf
