Justiční vypořádání s demonstranty
6 / 1953
katastr
Plzeň
-
charakteristika
Reakcí na demonstrace z 1. června 1953 bylo zahájení hledání viníků manifestace a jejich následné potrestání. Z ideologických důvodů byly prvotně hledány osoby na třídním základě. Proto se hlavními adepty na ústřední role v připravovaném soudním procesu s demonstranty stal bývalý živnostník Jan Holeček, bývalý živnostník Rudolf Krüger a dcera „vesnického boháče“ Anežka Krinesová. Již od 3. června začala Hlavní správa StB vyslýchat svědky a obviněné. Při tomto postupu však StB ignorovala pravomoci prokuratury v rozhodování o vzetí do vazby a taktéž rodinným příslušníkům zadržených nebyly zpočátku poskytovány žádné informace. Nestandartní se jevily i výslechy důležitých aktérů demonstrací, jenž se odehrávaly ve dne i v noci, bez možnosti odpočinku. Navíc si později vyslýchaní stěžovali, že byli ke svým přiznáním donuceni fyzickým násilím.
Přes veškerou snahu vyšetřovatelů byly závěry z výslechů velice chabé. Závěry z vyšetřování přenechalo ministerstvo národní bezpečnosti plně na rozhodnutí vedení komunistické strany. Ministr Karol Bacílek proto předložil 22. června 1953 tajemníkovi Ústředního výboru KSČ Antonínu Novotnému „Návrh na veřejný proces s osnovateli protistátní provokační demonstrace v Plzni“. Tento dokument zrcadlil neschopnost vyšetřovatelů propojit „hlavní aktéry“, kteří se vzájemně neznali a jejich politické využití v procesu bylo problematické. Den poté byl tento návrh zcela zamítnut sekretariátem Ústředního výboru KSČ s plánem pro větší počet samostatných trestních řízení.
V rozmezí 13.–22. července 1953 se před Lidovým soudem v Plzni konala hlavní přelíčení čtrnácti základních skupinových procesů. Na ně v následujících měsících navazovaly individuální trestní řízení. Soudy zjevně přehlížely nedostatky při vyšetřování a záměrně přehlížely chybějící základní údaje ze svědectví. Při vynášení rozsudků dokonce nebylo trváno na prokázání trestné činnosti a soud se spokojil se samostatnou přítomností obžalovaných na demonstraci. Celkem bylo podáno 290 trestních oznámení na demonstranty obžalovaných z toho bylo 268. Lidový soud v Plzni uznal 242 osob vinných, 25 zprostil obžaloby zcel a proti jedné zastavil trestní stíhání. Souhrnem byly vyneseny podmíněné tresty odnětí svobody ve výši 403 let a 6 měsíců a podmíněné ve výši 1 rok a 10 měsíců. Průměrný trest činil jeden a půl roku odnětí svobody.
-
prameny, literatura
-
události
5. 6. 1953
Reakce na události 1. června 1953 1. 6. 1953
Demonstrace proti měnové reformě 6/1953
Mimojustiční vypořádání s demonstranty 6/1953
Nucené vystěhování 6/1953
Reakce na červnové nepokoje-
autor
DM
