Nejstarší dochované tištěné knihy v Čechách
26. 4. 1476 (1476–1490)
katastr
Plzeň
-
charakteristika
Z produkce plzeňské tiskárny je z prvního období známo 7 tisků, tři latinské a čtyři české. Dle nejnovějších výzkumů na základě filigránů byla první knihou, tištěnou v Plzni (a také v Čechách) latinská Statuta Arnošta z Pardubic (Arnestus archiepiscopus Pragensis Statuta provincialia), která nesou datum vytištění 26. dubna 1476. Kronika Trojánská, která byla dlouho považována za první knihu, tištěnou v Čechách, se na základě rozboru filigránů posunula až k letům 1485-1486, tedy pravděpodobně až na páté místo mezi plzeňskými tisky. Tím se Plzeň z pomyslného sedmého či osmého místa mezi nejstaršími tiskárnami propadla až na místo osmdesáté. Přesto Plzeň zůstává prvním českým městem, kde se knihtisk usídlil a také si podržela prvenství, pokud se týká první česky tištěné knihy.
Prvním známým tiskařem v Plzni je Mikuláš Bakalář, původem Slovák a absolvent university v Krakově, který tiskařkou živnost provozoval v Plzni od roku 1498 do roku 1513. Jeho tiskárna byla v domě čp. 143 (na nároží Bezručovy ul. a ul. B. Smetany). Z podnětu plzeňského humanisty Jana Mantuána Fencla přesídlil z Norimberka do Plzně tiskař Jan Pekk a pracoval zde až do své smrti v roce 1531. Jeho oficína byla v domě čp. 94 na nároží Pražské ul. a náměstí. Následně ji po dva roky provozoval Tomáš Bakalář. Rokem 1533 ovšem slavné období plzeňského knihtisku končí a tiskařské řemeslo se sem vrací až na konci 18. století.
-
prameny, literatura
článek v odborném periodiku
"Filigranologie a datace nejstarších plzeňských tisků"
Monografie
"Počátek českého knihtisku"
"Záhada Kroniky trojánské"
-
události
26. 4. 1476
Vytištěna Statuta synodalia Arnesti-
autor
DM
