Měšťanská beseda
29. 12. 1901
ulice
katastr
Plzeň
-
charakteristika
Důležitou úlohu společenského života města 19. století plnily různé osvětové a vzdělávací spolky. Jedním z nejvýraznějších spolků byla bezesporu Měšťanská beseda. Ta sdružovala příslušníky všech společenských skupin s výjimkou dělnictva. V čele Měšťanské besedy stáli nejvyšší představitelé městské samosprávy (J. Maschauer, E. Tuschner, Fr. Pecháček, K. Houška, J. Krofta, V. Peták, M. Mandl), jakož i významné osoby veřejného a společenského života (I. Schiebl, A. Fodermayer, Fr. Křižík, K. Klostermann, J. Böttinger, B. Guldener).
Měšťanská beseda jako zábavní a vzdělávací spolek zahájila činnost 8. listopadu 1862 v dnešní Jungmannově ulici a už krátce po svém založení měla přes 260 členů. Stala se taktéž útočištěm pro další české spolky, jakým byl například Sokol. V roce 1889 se beseda přemístila do Belaniho vily v Prokopově ulici, ale ani zdejší prostory nesplňovaly požadavky spolku. Proto se v roce 1898 rozhodlo na valném shromáždění o postavení vlastní budovy, která byla podle návrhu architekta Aloise Čenského postavena v letech 1900–1901 ve Smetanových sadech. Slavnostní otevření proběhlo 29. prosince 1901.
Zajímavostí je, že v roce 1864 z Měšťanské besedy odešli plzeňští řemeslníci, kteří si 17. dubna založili vlastní vzdělávací a debatní spolek – Řemeslnickou besedu. Ta nejdříve sídlila v Dominikánské ulici v takzvaném Mestlově domě, v roce 1867 se přestěhovala na Rychtářku do dnešních sadů 5. května a někdy po roce 1901 do Belaniho vily, kde předtím sídlila Měšťanská beseda. Zde Řemeslnická beseda setrvala až do roku 1931, kdy se přemístila do Jagellonské ulice. Dnes již zaniklé restauraci se od té doby říkalo Řemenda.
Měšťanská beseda byla v roce 1945 přejmenována na Slovanskou besedu a v roce 1950 zanikla. Řemeslnická beseda následně ukončila svoji činnost v roce 1956.
-
prameny, literatura
-
události
17. 4. 1864
Vznik Řemeslnické besedy 8. 11. 1862
Měšťanská beseda-
stavby
Měšťanská beseda
Kopeckého sady 13/59-
autor
DM
