Vichřice
26. 10. 1870
ulice
katastr
Plzeň
-
charakteristika
V noci z 26. na 27. října 1870 se jihozápadními Čechami prohnala vichřice, která způsobila rozsáhlé škody v Českém lese a na Šumavě. Živel zničil cca 20 000 ha lesa, prakticky celou centrální Šumavu. Podle dobových zpráv přežilo pouze 47 hektarů z původní plochy pralesa. Její vliv na život místních lidí byl tak značný, že i známý spisovatel Karel Klostermann jí věnuje značnou část svého románu „Ze světa lesních samot“ vydaného knižně v roce 1894.
„Bělavý mrak od severozápadu, směrem od Roklanu, objevil se nad samou zemí, hale v příšerný háv svůj vrcholy stromů, a pojednou třesk a praskot, hukot, pískot i vytí, jako by vesmír v základech svých se bořil,“ píše Karel Klostermann.
Také Plzeň byla touto vichřicí postižena. Bylo poškozeno mnoho objektů, mezi nimiž byl i kostel sv. Bartoloměje. Zřítil se východní štít trojlodí a přitom poškodil klenbu presbyteria a zcela zničil klenbu Šternberské kaple. Skladiště vojenské pekárny, které stálo na dnešním náměstí T. G. Masaryka, bylo v podstatě srovnáno se zemí. Z mnohých domů a stodol zvláště na předměstí byla stržena střecha, byl poškozen i parní Hýrův mlýn. Na dům fotografa Salcmana, který se nacházel nedaleko Radbuzy, padl jeden z velikých topolů stojících na jejím břehu a značně poškodil fotografickou dílnu. Zuřící orkán vyvrátil a polámal v obecních lesích mnoho stromů a způsobil značné škody. Když vichřice kulminovala, vypukl z neznámých příčin v jedné kolně Měšťanského pivovaru oheň, který byl naštěstí uhašen a nezpůsobil větší pohromu.
-
prameny, literatura
-
stavby
Kostel svatého Bartoloměje
náměstí Republiky-
autor
DM
