Sebeupálení Josefa Hlavatého
20. 1. 1969
ulice
katastr
Plzeň
místo
nej...
Československo
první následovník Jana Palacha-
charakteristika
Dne 20. ledna krátce po 20. hodině se zapálil na Dukelském náměstí 25letý dělník Josef Hlavatý. Utrpěl popáleniny 2. stupně na 66–70 % povrchu těla, avšak po převozu do vojenské nemocnice byl při vědomí a během ošetřování lékařům opakoval, že „čin spáchal na protest proti tomu, že jsou zde Rusové." Byl prvním z 9 následovníků Jana Palacha.
Mocenské orgány zprvu hodnotily motivy Hlavatého sebeupálení totožně jako čin Palachův, jak o tom svědčí mj. televizní projev prezidenta L. Svobody z téhož večera, v němž hovořil o tom, že v Plzni „podobným způsobem [jako J. Palach] vztáhl ruku na svůj život další mladý člověk.“ O den později už ale celostátní média s odvoláním na tiskovou konferenci ministra vnitra a média regionální s odvoláním na tiskovou konferenci na MěstNV v Plzni referovala o případu v jiném duchu: Hlavatého čin nelze vzhledem k jeho problematickému životu v žádném případě spojovat s činem pražského vysokoškoláka. Tyto informace se promítly i do postoje plzeňské veřejnosti. Zatímco ještě téhož večera, kdy se J. Hlavatý upálil, se na místě tragického činu sešlo okolo 150 lidí, kteří diskutovali, zapalovali svíčky a zanechávali vzkazy, v nichž srovnávali Hlavatého čin s Palachovým, následujícího dne se už jednalo pouze o několik desítek osob.
Mocenským orgánům se tedy prostřednictvím zamlčení některých důležitých skutečností a naopak zdůrazňováním Hlavatého osobních problémů podařilo zmanipulovat veřejné mínění do takové míry, že Hlavatý byl nakonec odsouzen jako člověk, jenž poskvrnil „čistotu“ Palachova činu, a jeho jméno na několik desítek let „zmizelo“ jak z lokálních, tak z celostátních dějin.
Hlavatý však nebyl v Plzni jediný, kdo zvolil obdobný radikální způsob protestu a ze stejných politických důvodů se pokusil o sebevraždu. Téhož večera, kdy se zapálil J. Hlavatý se přibližně ve 22:20 hodin na Rokycanské třídě vrhl pod kola trolejbusu 23letý svobodník ČSLA Milan Tůma, který svůj čin zdůvodnil tím, že „musel nějak projevit nesouhlas s dnešní situací.“-
prameny, literatura
článek v odborném periodiku
"První následovník. Sebeupálení Josefa Hlavatého 20. ledna 1969"
Monografie
"Dějiny Plzně v datech"
-
osoby
-
autor
as