Encyklopedie Plzně

Mořic Stanislav Anger

    Mořic Stanislav Anger

    • * 12.3.1844 Sušice – † 2.5.1905 Praha

    • dirigent, hudební skladatel

    • vzdělání

      Gymnázium Sušice
      od 1856 reálka v Písku
      Vídeň
      od 1862 Polytechnický ústav v Praze (studia nedokončil)
      studium houslí u Josefa Řebíčka
      studium skladby u Josefa Bohuslava Foerstra

    • dílo

      zobrazit

      1872 opera Viola (zůstala nedokončená)
      1879 opera Die Wächter der Moral (v českém překladu uvedena v Prozatímním divadle v roce 1882 jako Záletníci)
      operety Čertíci a Hadrián
      balety Kouzelný fagot (1870), České posvícení (1884) a Štědrovečerní sen (1886)
      Z orchestrálních skladeb: Pocta Bedřichu Smetanovi (1895)
      Komponoval také hudbu k činohrám (Tyl, Stroupežnický, Zeyer aj.)napsal řadu písní a sborů, včetně chrámových skladeb.

    • zaměstnání

      člen orchestru Prozatímního divadla (pod vedením B. Smetany)
      1868–1870 dirigent zpěvoherního souboru Švandovy divadelní společnosti v Plzni
      1870–1881 kapelník německých divadel v Salzburku, Bad Ischlu, ve vídeňské Komické opeře, v Olomouci a Štýrském Hradci
      1. 5. 1881 – 2. 5. 1905 druhý dirigent Národního divadla v Praze
      1888–1901 ředitel kůru křižovnického chrámu sv. Františka na Starém Městě v Praze

    • poznámky

      Jeho činnost v Plzni byla velmi intenzivní. Brzy se mu podařilo sestavit orchestr o 24 členech a malý operní sbor s osmi ženskými a jedenácti mužskými hlasy. V souboru měl i několik zkušených sólistů, a tak hned v první divadelní sezóně 1868/1869 mohl nastudovat Verdiho Troubadoura a Ernani, Donizettiho Lucii z Lammermooru a Lucrezii Borgiu, Meyerbeerovi Hugenoty, Belfého Cikánku, Helévyho Židovku a dokonce Gounodova Fausta a Markétku. V druhé divadelní sezóně přibylo několik dalších titulů, včetně Škroupovy zpěvohry Dráteník a Smetanovy Prodané nevěsty, takže v té době bylo na repertoáru plzeňského zpěvoherního souboru celkem 13 oper. Kromě toho soubor ale uváděl i operety, např. Offenbachova Orfea v podsvětí.
      Sám Mořic Anger se projevoval jako nadmíru zodpovědný umělec. Je například známé, že Meyerbeerově opeře Hugenoti věnoval 22 zkoušek a mimoto 8 orchestrálních, což v té době rozhodně nebylo v divadelní praxi běžné.
      V lednu 1870 však došlo k Angerově ostrému střetu s prvním houslistou Vavřínkem pro jeho neukázněnost a tento rozpor byl pravděpodobně důvodem toho, že s koncem své druhé divadelní sezóny v Plzni zde Anger svoji činnost ukončil.

    • prameny, literatura

    • rodiče

      Johann Anger

    • autor

      ŠPf

Aktualizováno: 05. 09. 2022