Bartoloměj Stehlík st.

* 1542 Plzeň – † 1619 Plzeň
měšťan plzeňský
šlechtický predikát

z Čeňkova
zajímavé okolnosti

Bartoloměj st. byl horlivým stoupencem císaře Ferdinanda II. a katolicismu. V červnu 1619 byl uvězněn v souvislosti se spiknutím představitelů plzeňského katolického patriciátu proti Mansfeldovi a brzy podlehl následkům mučení ve věku 77 let.
jiné pocty

Již 29. 5. 1598 dovolil císař Rudolf II., aby kněz Bartoloměj Flaxius, Mikuláš a Jan, jeho bratři, a Bartoloměj Stehlík, jejich strýc, se psali z Čeňkova a dal jim tento erb: štít je stříbrný a v něm je červená orlice (stehlík?) s roztaženými křídly a na hlavě s královskou korunou, která stojí na třech zelených pahrbcích. Helm je otevřený s korunou a s přikryvadly stříbrnými červenými. Jako klenot jsou dvě orlí křídla napříč rozdělená barvami, pravé je červené stříbrné, levé stříbrné červené, uprostřed nich je zelený pahorek a z něj vycházejí tři lněné květy.
zaměstnání

v městské radě ve 20 volebních obdobích (1579–1583, 1587, 1589, 1591, 1592, 1594, 1596, 1599–1601, 1603, 1614–1618). Primasem se však zřejmě nikdy nestal.
V paumistrovském úřadě je uváděn v 18 volebních obdobích (1591, 1592, 1595–1604, 1606, 1610, 1615–1618).
V letech 1585 , 1604, 1606 a 1608 je zachycen mezi obecními staršími. V roce 1589 byl i městským rychtářem. V roce 1607 byl krajským berníkem.
poznámky

Jeho první předkové jsou v Plzni doloženi již v roce 1399. Patřili spíše do chudší vrstvy.

Hospodářský a společenský rozmach této rodiny začal Bartolomějem st., který jako plzeňský měšťan byl sladovníkem. V roce 1602 je uváděn jako starší cechu a v roce 1612 jako cechmistr sladovníků.

Narodil se roku 1542 na pražském předměstí jako syn bečváře Jakuba Stehlíka a Magdaleny. Ovšem sňatky s bohatými měšťanskými dcerami se dostal mezi vlivné plzeňské měšťany.

obrazy
prameny, literatura

článek v odborném periodiku
"Biografie paumistrů obecních z let 1550–1620"
partneři

Marie Stehlíková
sňatek: 23. 1. 1566
(Z prvního manželství se narodilo 17 dětí. Dospělého věku se dožilo jen pět – Jan Ladislav (1568), Kašpar (1571), Ondřej (1572), Bartoloměj (1574) a Lidmila (1590), která se později provdala za Řehoře Bognera. Ostatních 12 dětí zemřelo v dětském věku: Matouš (1569-1569), Bartoloměj (1572-1573), Anna (1575-1576), Magdalena (1577-1578), Markéta (1579-1579), Kateřina (1580-1583), Jakub (1585-1585), Dorota (1593-1597), Karel (1596-1598), Bernard (1586-1598), Alžběta (1588-1598). Karel, Bernard a Alžběta zemřeli roku 1598 na mor.) Alžběta Stehlíková
sňatek: 1607
děti

Kašpar Ladislav Stehlík
Ondřej Stehlík
Bartoloměj Stehlík ml.
ulice

Stehlíkova
stavby

Guldenerovský dům
Bedřicha Smetany 1/139 náměstí Republiky č. p. 97
náměstí Republiky 9/97
události

12. 6. 1619
Odveta za pokus o převrat
autor

ŠPf