– † srpen 1586 Plzeň
řezník a měšťan plzeňský
šlechtický predikát
z Palatinu
-
zajímavé okolnosti
V roce 1578 jako jeden z členů městské rady je pohnán před zemský soud plzeňskými nekatolickými měšťany Rajským a Fogtem, že brojí proti jejich víře, což se příčí zemskému zřízení.
-
zaměstnání
V městské radě působil 22 volebních období (1541, 1551, 1553, 1555, 1557-1569, 1576-1578, 1581, 1582). Z toho v letech 1576 a 1577 je uváděn jako primas, v letech 1562 a 1567 je psán v seznamech konšelů na 1. místě, takže lze předpokládat, že v těchto letech byl rovněž primasem.
Paumistrovský úřad zastával jen po čtyři volební období (1543, 1550, 1551, 1554).
V roce 1545 byl rychtářem. V roce 1550 byl prokurátorem kostelníků františkánského kláštera. V roce 1561 je uváděn mezi obecními staršími. V roce 1575 byl jako delegát vyslán na zemský sněm.
-
poznámky
Byl ženat s Lidmilou ze Lvovan, rozenou Žďárskou z Lovče. S ní měl pět dětí. Syn Daniel se oženil poprvé s Kateřinou, podruhé s Alžbětou. Příjmení ani původ jeho manželek neznáme. Dcera Kateřina se provdala do Prahy za Jakuba Berbeka z Kunwaldu, Lidmila za Jana Kryštofa Krocína, Voršila za Jiřího Pergera a Anna byla provdaná Krešpírková.
Jan Kašpárek byl zřejmě první, který se svém rodě používal predikát z Palatinu. Erbovní list se však nezachoval, takže Sedláček předpokládá, že erb obdržel od některého palatina společně se svými přáteli Blovským, Pechovským a Zumrem, a že jeho erb odpovídal erbu některého z těchto tří.
Nobilitace, stejně jako u Pechovského, byla zřejmě odměnou za zásluhy o vítězství katolické většiny v Plzni v roce 1578. Dle jeho znakového epitafu z roku 1586 v kostele Nanebevzetí P. Marie při františkánském klášteru a epitafu jeho dcery Anny, umístěného ve Šternberské kapli v chrámu sv. Bartoloměje v Plzni, lze prokázat, že erb Jana Kašpárka z Palatinu byl shodný s erbem Ondřeje Blovského z Palatinu. Ten měl erb: červený štít dělený šikmým břevnem modré barvy, v něm jsou tři zlaté lilie. V červených polích je vždy vzepjatý stříbrný lev. Přikryvadla jsou modrá zlatá a červená stříbrná, v klenotu jsou dvě křídla proti sobě postavená, pravé je stříbrné, dělené kosmým červeným pruhem se třemi liliemi, levé je červené se stříbrným šikmým pruhem rovněž se třemi liliemi. Mezi křídly je pětilistá zlatá růže a na ní zlatý kříž.
-
obrazy
-
prameny, literatura
-
děti
-
stavby
Weinerův dům
náměstí Republiky 22/136
vdova po něm vlastnila tento dům-
autor
ŠPf
Aktualizováno: 25. 07. 2019
