Karla Erbová
* 30.4.1933 Plzeň † 19.3.2024 Praha
básnířka
rodné jméno
Fremrová, prvně provdaná Papežová
-
bydliště
1933–1984 Plzeň
1984–2024 Praha
-
vzdělání
měšťanská škola v Doubravce
do 1950 Střední sociálně zdravotnická škola v Plzni (2 roky)
vyznamenání a pocty
1995 Cena města Plzně za celoživotní dílo
1999 Cena Jana Zahradníčka za českou poezii
2003 Cena Bohumila Polana, 1. místo za sbírku Liánový most
2006 Cena Bohumila Polana, 1. místo za sbírku Vasquézův jestřáb
2016 Čestný doktorát na World Akademy of Art and Culture v Kalifornii
2017 Cena Bohumila Polana, 1. místo za sbírku Na příkrém břehu světa
2019 Cena Bohumila Polana, 1. místo za prózu Žena žena žena
2021 Stříbrná medaile města Plzně za celoživotní přínos literatuře
2023 Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí
-
dílo
zobrazit
Její první otištěná báseň, s názvem Matčiny ruce, vyšla v roce 1947 v Pravdě, od té doby přispívala příležitostně do řady novin a časopisů. V roce 1966 jí vyšla prvotina Neklid (pod tehdejším jménem Karla Papežová). Po politických prověrkách se dostala mezi nežádoucí autory a na více než dvacet let ztratila možnost knižně publikovat. V sedmdesátých letech se dostala na seznam nežádoucích autorů a nemohla publikovat. Přesto se úspěšně účastnila soutěží literární tvorby železničářů, kde sklízela ocenění za poezii i prózu v letech 1975–1984 (otiskoval časopis Železničář) nebo Branislavův Beroun (1986). Do oficiální literatury se mohla vrátit až po roce 1989, od té doby jí vyšla řada básnických sbírek a několik próz. Ve spolupráci s výtvarníky byly její básně vydány také v podobě bibliofilií. Svými texty přispěla do řady sborníků a almanachů. Poezie Karly Erbové byla přeložena do němčiny, polštiny, lužické srbštiny, francouzštiny, bulharštiny, esperanta a italštiny.
Básnické sbírky
1966 Neklid
1991 Komu mé kosti
1994 Iokasty Glauké Klytaiméstry
1995 Armor
1996 Mukáň
1996 Náměstí zázraků
1997 Terra cota
2000 Krajina s osamělým jezdcem
2002 Liánový most
2003 Již nikdy nedovolím požáru
2005 Vasquezův jestřáb
2006 Betty
2007 Smírčí kámen
2008 Ulita
2009 Přesto
2010 Krajina s podpisy – Pejzago kun signaturoj
2012 Únava z lidskosti
2013 Kdosi
2014 Mrtvému zimník
2014 Večery s koroptví
2015 Fragmenty Fresky Mýty
2016 Na příkrém břehu světa
2016 Doteky – Les Touches
2018 Tíseň
2018 Vlnolamy aneb Aby tu zůstal na kameni kámen
2019 Žena žena žena
2019 Nedohrané partie
2021 Už jsem tu kdysi s kýmsi šel
2021 Ariadné na Naxu
2022 Appassionata
2022 Pití Sokratovo (výbor z poezie)
2025 Lampářka hudba
Próza
2002 Kalendář plzeňský
2008 Potomci neslavných
2010 Dům tanců a lží
2013 Putování za sokolníkem
-
zaměstnání
1984–1991 sekretářka a směnová provozní v Ústředním kulturním domě železničářů v Praze
spolupracuje s Českým rozhlasem Plzeň, Praha i Ostrava
přispívala do radia Svobodná Evropa
odborné a zájmové organizace
členka literární skupiny Červen 63
členka Obce spisovatelů
členka Českého centra mezinárodního PEN klubu
členka Střediska západočeských spisovatelů
1995–1997 předsedala Společnosti Národní knihovny
-
hrob
Plzeň, Ústřední hřbitov
-
poznámky
Dlouhodobě spolupracuje s Knihovnou města Plzně a účastní se literární pořadů a autorských čtení v Polanově síni i jinde. V Národní knihovně začala s autorskými pořady pod názvem Modré pondělí.
-
prameny, literatura
-
související odkazy
https://www.plzen.eu/o-meste/
-
-
ŠPf, Fan, V. Kemenny
Aktualizováno: 03. 06. 2025