Encyklopedie Plzně

František Wanka

    František Wanka


    • * 18.1.1790 Plzeň – † 5.7.1869 Plzeň


    • purkmistr


    • vzdělání

      právnická studia


    • zaměstnání

      kriminální akturár
      1850–1861 purkmistr


    • poznámky

      Národnostního hnutí se nezúčastňoval, ale také se nestavěl proti němu.
      Zasloužil se o záchranu arciděkanského chrámu při jeho požáru v roce 1835, kdy s nasazením vlastního života zabránil rozšíření požáru z věže kostela do lodi. V letech 1839–1848 byl majorem a velitelem sboru ostrostřelců. Vstoupil do národní stráže a 7. 12. 1848 byl zvolen za jejího podplukovníka.
      Dne 5. září 1850 byl zvolen purkmistrem František Wanka, původně právník, později majitel velkostatku. Vlastnil také doly a od města měl pronajaty hutě a hamry v Horomyslicích, Chrástu a Hradišti. Byl prvním představeným obce, vzešlým ze svobodné volby občanů.
      Za jeho úřadování byla dokončena stavba Saského mostu, byl upraven hřbitov sv. Mikuláše, byl vypracován obecní řád, byl povolen první příspěvek obce ke stavbě Národního divadla. Zasloužil se o zlepšení čištění města, zřízení bratrské pokladny plzeňských horníků, během jeho funkčního období byly provedeny velké opravy arciděkanského chrámu, položen základní kámen pro stavbu synagogy, opatřeny sochy pro výklenky ohradní zdi u františkánů, opravena Mariánská socha na náměstí, v r. 1857 převedena do majetku města od pravovárečného výboru divadelní budova. Fr. Wanka se zasloužil o zřízení městské spořitelny, jejímž byl prvním předsedou. Započalo se s dlážděním náměstí, bylo umožněno vystavění plynárny a zavedeno plynové osvětlení ulic. Wanka byl mezi těmi, kteří uskutečnili založení Měšťanského pivovaru v Plzni, byl ve výboru, který postavil pomník purkmistru Kopeckému v sadech.
      Se jménem Františka Wanky je ale také spojena demolice jedné z nejvýznamnějších plzeňských stavebních památek – Říhovského domu. Ač jej majitelé nabídli městu k odkoupení za příznivou cenu a odkoupení podporoval i krajský hejtman Putzlacher i Vídeňská ústřední komise pro zachování památek, purkmistr na nabídku nepřistoupil a tak byl dům v letech 1859–1860 zbořen. Tragickým se také mohl stát osud plzeňských nejstarších archiválií, zvláště městských knih, které město chtělo prodat v dražbě. Sirkárnu Neuburg & Ekstein, která chtěla archiválie využít při výrobě krabiček na zápalky, přeplatil Ignác Schiebl, který pak za příznivější konstelace archiválie městu odprodal zpět. Část archiválií, zvláště staré městské registratury, byla použita jako mezistropní výstelka při opravě podlah radnice, odkud byla ve značně poškozeném stavu vyjmuta při další rekonstrukci roku 1908.
      Wanka byl v úřadu do roku 1861. Při obnově obecního zastupitelstva novými volbami v roce 1861 byl sice zvolen za člena III. sboru, ale do rady zvolen nebyl.


    • pojmenované ulice

      - Wankova / Vankova (Plzeň)


    • partneři

      Eva Wanková (Gradlová)
      sňatek: 23. 11. 1818 Plzeň Zuzana Wanková (Schäferová)
      sňatek: 15.6. 1824 Plzeň Anna Wanková (Hübschová)


    • děti

      František Xaver Štěpán Wanka
      Zuzana Marie Klotzová (Wanková)
      Marie Ludmila Zanklová (Wanková)
      Agripina Ludmila Františka Komárková (Wanková)
      Karel Josef Jindřich Wanka


    • rodiče

      František Wanka
      Barbora Wanková (Pernerová)


    • sourozenci

      Ludmila Korrentová (Wanková)
      Anna Kleberová (Wanková)


    • stavby

      náměstí Republiky č. p. 3
      náměstí Republiky 3
      majitel domu v letech 1842–1845
      U Bílé růže
      náměstí Republiky 2/2
      majitel domu po roce 1841
      Císařský dům
      náměstí Republiky 41/290
      majitel domu v letech 1835–1838


    • události

      12. 6. 1860
      První pouliční plynové lampy 5. 9. 1850
      Nový purkmistr 6. 2. 1835
      Požár věže kostela sv. Bartoloměje


    • autor

      ŠPf


Aktualizováno: 02. 07. 2019