od 1928 Plzeň

malířství u Františka Soukupa ve Dvoře Králové nad Labem a u K. Keményiho v Plzni

Na počátku své tvorby se věnoval kresbám tužkou a akvarelům (především podobizny), později i olejomalbám. Koubkovou doménou se ovšem nakonec stala grafika. Studoval techniky starých grafických listů, zejména práce z poloviny 19. století, které jej zaujaly svým minuciózním provedením a inspirovaly jej v jeho tvorbě. Zprvu dělal dřevoryty černobílé, zanedlouho však přišel s listy barevnými ze dvou i tří desek.
Zatímco na svých olejomalbách se zaměřil především na krajinu, pro svoji grafickou tvorbu si jako náměty volil městské prostředí (Plzeň, Praha) nebo církevní stavby. Vedle malebných zákoutí jako byla kaple U Ježíška, hřbitov U Všech svatých nebo sady pod divadlem, zachytil i tehdy moderní zástavbu na Jiráskově nebo dnešním Chodském náměstí.
Spolupracoval s Národopisným muzeem Plzeňska vedeným Ladislavem Lábkem, pro které připravil ilustrace k některým publikacím, i s nakladatelstvím Svéráz Lábkovy sestry Marie. Svými litografiemi doprovodil například tři svazky díla Jaroslava Schiebla Plzeň v pověsti, legendě a škádlivce (1935), které vydalo právě nakladatelství Marie Lábkové. Jeho ilustrace se rovněž objevily v časopise Plzeňsko. List pro vlastivědu západních Čech, který vycházel v Plzni v letech 1919–1936.

ŠPf, as