První zmínka o vsi Božkov je dochována z roku 1338, ač její založení je jistě podstatně starší. O tom svědčí i jméno obce, které vlastně značí Božkův dvůr, tedy vlastnil ji jakýsi Božek. Ves byla v držení několika majitelů, kteří se často střídali, až se postupem doby celý Božkov dostal do majetku města Plzně. V té době měl pravděpodobně 10 usedlostí a až populační exploze v 18. století změnila starou strukturu vesnice.

Na katastru dnešní vsi se původně nacházely další tři osady. Buksice byly připomínány v letech 1327–1540 jako tvrz a vesnice v držení drobných zemanů. Tento pustý statek koupila plzeňská obec v roce 1540, dnes jej připomíná lesní trať Bukřice a polní trať Na Zámku. Druhou nepatrnou osadou s tvrzí byla Dubnice (připomínána v letech 1377–1505). Když plzeňská obec zakupovala v roce 1556 Dubnici, jednalo se již jen o les. V roklině nad Úslavou se původně zřejmě nacházela i ves Buková.

Počet obyvatel a usedlostí začal růst koncem 18. století v souvislosti s raabizací, kdy byly panské dvory rozparcelovány a pozemky dány do užívání poddaných. Vzhled obce se začal měnit počátkem 19. století v souvislostí s blízkostí Plzně, kdy zdejší stavby začaly přejímat městské stavební prvky.

V roce 1840 byla při silnici postavená zednickým mistrem Kodlem z Doubravky barokní kaplička, starší kaple z roku 1747 se nacházela na zahradě ve Velenické ulici č. 1.

V polovině 19. století měl již Božkov 316 obyvatel a 62 domů. Fungoval zde mlýn, od roku 1826 zde byl chemický podnik (od roku 1846 ve vlastnictví J. D. Starcka), kde se vyráběla síra a zelená skalice. Huť se na počet kněžny Kristiny z Fürstenberka nazývala Kristýnovem, koncem 19. století však zanikla. S rozvojem průmyslu zde vznikaly nové čtvrti (Malá Strana, Karlov, Libušín). Starý mlýn byl přestavěn na továrnu na výrobu kovového zboží Feronne, počátkem 20. let 20. století zde vznikla řada továren – na výrobu kočárů, lihovar Stock Cognac Brandy, továrna na čokoládu, na pomníky, výroba ovocných vín, plavení a mleté žlutého okru, výroba likérů, vodárna pivovaru Světovar a 4 cihelny.

Ve vsi se rozvíjel společenský život (byl tu Sokol i DTJ), fungovalo zde 6 hostinců, pořádala se divadelní představení i přednášky. Od roku 1820 zde existovala podomní škola, od roku 1828 pomocnická škola, která se později osamostatnila.

Božkovské ulice dostaly svá první jména ještě před jeho připojením k Plzni, a to koncem roku 1938. Tehdy bylo pojmenováno téměř 30 tamějších komunikací a ve větší míře, podobně jako i v jiných obcích, byla pro názvy ulic použita příjmení význačných osobností. Ulice tak tehdy nesly jména jako Klofáčova, Jiráskova, Tyršovo náměstí apod. Také ulice, pro níž obecní rada navrhovala název Pálená, jelikož vedla od Stocku ku kanálku, byla nakonec hlasy zastupitelstva změněna na ulici Egermaierovu, a to na paměť božkovského starosty Petra Egermaiera (1863–1928).

Kromě honorifikačních toponym se zde ale nacházela pojmenování i z jiných oblastí, například podle blízkých budov a objektů (Cukrářská, Pivovarská, Hřbitovní, Kristinovská apod.). Také byly schváleny názvy, které korespondovaly se jmény již existujících ulic, jelikož na ně přímo navazovaly, např. Ječná, Barákova.

Božkov byl připojen k Plzni roku 1942.

K oficiálnímu přejmenování božkovský ulic došlo patrně až v roce 1947, ale je pravděpodobné, že některé názvy nebyly užívány již za druhé světové války. Ovšem o jejich změně po připojení Božkova k Plzni nebyl nalezen žádný záznam. Nové jméno tak tehdy dostalo Božkovské náměstí, které bylo v roce 1938 pojmenováno po československém politikovi Antonínu Švehlovi, nebo dnešní ulice K Hrádku (dříve Malostranská), K Jezu (Bezručova), K Sadu (Krátká), Velenická (dříve Klofáčova) apod. Naopak své jméno si dodnes udržela ulice Cukrářská, Jiráskova, Jubilejní, Kristinovská apod. Ale vznikly také zcela nové ulice – K Bukové, Na Růžku, U Památníku apod.

V témže roce vznikla z části ulice Egermaierovy i ulice Palírenská, kterýžto název byl pak od roku 1955 použit pro celou tuto ulici. V padesátých letech došlo také k rozdělení ulice Krokovy (vedle ní vznikla ulice U Závor, ale před rokem 1981 došlo k jejich opětovnému sloučení).

Nové ulice zde však vznikají i nadále, například nazvané podle zaniklých osad – Buksická (2002) a Dubnická (2015). V roce 2002 vznikly i další ulice (Tetínská, U Křížku apod.).

umo2.plzen.eu