Bolevec
popis
Vesnice Bolevec patřila ve své době k největším v Čechách. Její původní název zněl Volovec a je odvozen od osobního jména Volimír, zkráceně Volen či Vol´, tudíž se jednalo o Volovu ves. Ujal se název Voloves či Volovec, v 15. až 17. století bývá uváděna jako Olovec, název Bolevec je doložen až z roku 1728. První zmínka o vsi je z roku 1382, kdy byla v majetku pražské kapituly u sv. Apolináře. Roku 1460 ji koupilo město Plzeň s úmyslem založit zde soustavu rybníků. Roku 1461 přehrazením potůčků mezi Bílou horou a úbočím vrchu Stráže vznikl Velký rybník. Postupně vznikaly další, z nichž do dnešních dnů se dochovaly jen některé (Borek, Vorlík, Vydymáček, Kamenný, Šídlovský, Nový či Novák, Volšinka, Barchan, Klenovec, Nad Klenovcem a Beroun). Na počátku 18. století přibyl rybník Košinář, Senecký a Třemošenský.
Za zabranou půdu dostali zdejší sedláci v náhradu pozemky u vrchu Stráž (Mikulka). Roku 1461 byla ves nově vysazena. V té době bylo v Bolevci 10 statků po 2 lánech. Severně od obce v blízkosti dnešní trati stávala osada Borek, která zanikla před rokem 1543. V 18. století se ves rozšířila o další usedlosti. V roce 1811 zde vznikla filiální obecná triviální škola, která se nacházela v chalupě o dvou místnostech. Jedna byla učebnou, druhá bytem učitele. Rozvoj přineslo i dopravní propojení obce. Roku 1847 byla postavena plaská silnice, v letech 1840–1850 byl vybudován Saský (dnes Rooseveltův) most, který usnadnil přístup do centra města. Od roku 1873 se kolem Bolevce táhla železnice (zastávka Bílá Hora).
Rozmach průmyslu v 19. století vedl i zde k prudkému nárůstu obyvatel, kteří většinou pracovali v Plzni. Bolevec se tak rozšířil o další části – Košutka, Zavadilka, Bílá Hora, Malý Bolevec a Samoty. Průmyslové podniky ale vznikaly i přímo na území Bolevce. Od druhé poloviny 18. století se v kolomazné peci vyráběla kolomaz, v okolí bylo několik dolů na uhlí (ještě v roce 1921 zde fungovaly doly Prior a František). Největším podnikem byl ovšem plzeňský společenský pivovar Prior z roku 1895, který však roku 1925 splynul s Měšťanským pivovarem v Plzni a díky konkurenci zastavil výrobu. Na Košutce byly lomy na kámen, 4 cihelny (největší Klotzova), pracovala zde Plzeňská továrna na sudy dr. Alfréda Maysla. Roku 1903 zde bylo zavedeno osvětlení petrolejovými lampami, roku 1926 pak bylo zavedeno elektrické. Od roku 1929 byla uvedena do provozu autobusová linka Plzeň – Bolevec, od roku 1937 fungoval spoj Plzeň – Bílá Hora. Postupně spojení začala zajišťoval i trolejbusová a tramvajová doprava.
V roce 1903 vznikl v Bolevci hřbitov, prosadila se rovněž myšlenka vystavět zde kostel. Byl ustanoven spolek pro jeho výstavbu, projektován byl v roce 1942 u hřbitova v blízkosti silnice a lesa. Po roce 1948 byl tento záměr znemožněn, v posledních letech se tyto snahy opět oživily.
Velký bolevecký rybník se stal vyhledávaným rekreačním místem Plzeňanů, a to jak v letním, tak i v zimním období. V roce 1921 zde byla vybudována restaurace Ostende.
Koncem první světové války měl Bolevec již přes 2500 obyvatel.
V roce 1922 navrhla bolevecká stavební komise po poradě s komisí osvětovou ke schválení 19 názvů ulic a tříd. Jednotlivé názvy byly vybírány zejména podle jmen nedalekých obcí (Plaská, Ledecká, Chotíkovská atd.), příjmení význačných mužů, a to i místních (Vondruškova, Salcmanova, Přemyslova, Husova atd). Kromě toho zde byla použita označení jako Malá Zavadilka či V Uličce.
Další dochované usnesení je z roku 1934. Jím se stanovují názvy veřejných prostranství v obci. K tomuto roku tak byly v Bolevci dvě náměstí, čtyři třídy a 42 ulic. V názvech ulic převládala příjmení význačných mužů (celkem 33, např. Klostermannova, Šafaříkova, Pallova), ale mimo to zde byly ulice nazvány místními jmény či obecným označením, např.: Na Pecihradě, Krátká, Nad Strání apod.
Po vzniku protektorátu a následné okupaci nacistickým Německem byly některé ulice přejmenovány. K roku 1941 máme dokument, kterým se mění šest boleveckých ulic, ale je vysoce pravděpodobné, že i další ulice byly v této době přejmenovány, aby nepřipomínaly české osobnosti. Důkazem pro to mohou být i tehdy vedené domovní listy, v nichž jsou tužkou uvedena i jména, která nejsou v některých případech podchycena jinde (Brahmsova, Joh. Strausse, Bílkova apod.).
Právě v této době, konkrétně roku 1942, byl Bolevec připojen k Plzni tehdy měl již 6 000 obyvatel). Krátce po druhé světové válce se také uvažovalo o přejmenování tehdejší ulice Komenského (dnes Majakovského) na Pattonovu (tento název je dokonce zachycen na mapě). Také náměstí Odboje mělo být původně nazváno jinak, a to náměstím Americké armády, jelikož zde americké jednotky tábořily. Návrh byl ovšem zamítnut, jelikož nová Americká ulice vznikla v historickém centru města (dnešní Prešovská), a proto byl nakonec zvolen název náměstí Odboje. V tomto prostoru měl navíc vzniknout pomník padlým a umučeným boleveckým spoluobčanům. V roce 1947 pak byly oficiálně pojmenovány všechny tehdejší bolevecké ulice.
Svou tvář Bolevec ztratil především po roce 1974, kdy se zde začalo budovat rozsáhlé sídliště Severní předměstí.
V Bolevci se dnes nachází 18 ulic nazvaných po významných osobnostech. V minulém roce jsme si připomněly ulice nazvané po hudebních skladatelích, ale kromě nich jsou zde i ulice pojmenované po literátech (Otakara Březiny, Majakovského), ale i dalších známých osobnostech (Švandova, Vaníčkova, Hynaisova atd.).
Velkou část názvů tvoří také ty odvozené od západočeských obcí, ať už se jedná o „staré“ názvy jako Ledecká či Plaská, nebo o nově vzniknuvší ulice na boleveckém sídlišti (Kaznějovská, Rabštejnská, Žlutická atd.). Kromě těchto obcí jsou zde zastoupeny svými jmény i Lidice, a to na počest obce vypálené nacisty. Opomenuty nejsou ani zahraniční obce, a to německé město Gera a ukrajinská vesnice Sokolovo, kde se za druhé světové války odehrála bitva, jíž se zúčastnili českoslovenští vojáci.
Názvy boleveckých ulic však nenesou pouze jména osobností či obcí, ale jednotlivá označení veřejných prostranství byla vybírána i z jiných oblastí. Kolem Velkého Boleveckého rybníka se nachází ulice nazvané po rybách (Kaprová, Pstruhová atd.), dále jsou zde komunikace odkazující svým jménem na místní názvy (K Prokopávce, Orlík, Nad Beranovkou atd.), svou polohu (Nad Řekou či Pod Jezírkem) apod.
Mezi nejnovější ulice v části obce Bolevec, kam patří také severní část sídlišť Lochotín a Košutka, Malý Bolevec, Bílá Hora a Zavadilka, patří Spejblova a Hurvínkova. Obě dvě pocházejí z roku 2019.-
více informací
-
osobnosti
Gustav Nosek
autor loutky Hurvínka Josef Skupa
jeho hlasem poprvé Spejbl promluvil-
stavby
Kostel evangelické církve metodistické v Bolevci
Bolevecká náves 2/2016 Bolevecká náves č. p. 1
Bolevecká náves 3/1 Lochotínský park
Karlovarská, Nad ZOO, Pod Vinicemi Procháskův ústav Lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Karlovarská 48/585 Vila Karla Kestřánka
Karlovarská 70/451
další stavby (12)...-
prameny, literatura
-
ulice
-
objekty
Pomník obětem 1. světové války
pomník: Bolevecká náves 0/01 Pamětní deska Josefu Sigmondovi
pamětní deska: Bolevecké polesí 0/01 Pamětní deska obětem světové války
pamětní deska: Ledecká 19/01 Pamětní deska obětem 2. světové války
pamětní deska: Ledecká 19/02 Pomník obětem druhé světové války
pomník: náměstí Odboje 0/01
další objekty (1)...-
autor
Fan, ŠPf
