Encyklopedie Plzně

Bukovec

Bukovec


  • popis

    Ves byla dlouhá staletí součástí červenohrádeckého panství a do majetku města Plzně byla připojena až na počátku 18. století. Název odráží blízkost bukového lesa. Osídlení se zde objevuje již mezi lety 1500–500 př. n. l. Po příchodu Slovanů zde vzniklo někdy v 8. či 9. století na ostrohu nad Bukovcem hradiště. Osídlení zde však nebylo stálé a první zmínka o obci je až z roku 1379, kdy Bukovec patřil spolu s Červeným Hrádkem Heřmanovi z Nečtin. Roku 1550 se majiteli stali bratři Malesičtí.

    Bukovec patřil (stejně jako Božkov) k faře sv. Jiří v Doubravce, jež náležela břevnovskému klášteru. Roku 1565 koupilo podací právo město Plzeň a kostel byl přivtělen k plzeňské faře jako kostel filiální. Děti z Bukovce tedy chodily do školy ke kostelu sv. Jiří, od počátku 19. století do Doubravky a od roku 1899 do Újezda. Roku 1724 ves zakoupilo město Plzeň. V roce 1789 zde bylo už 18 hospodářství a roku 1838 dokonce 23 domů se 142 obyvateli.

    Na návsi stojí barokní kaplička se zvoničkou, od 18. století zde fungoval mlýn, později i dvě cihelny. Průmysl se zde začal rozvíjet až na sklonku 19. století, kdy roku 1870 koupili bratři Weisové zdejší mlýn (Slavíkův) a přebudovali ho na papírnu. Druhý zdejší mlýn (Šimandlův) koupila roku 1930 firma Helmhacker a přestavěla ho na továrnu výrobu chemických plynů.

    Od sklonku 19. století se i zde začal rozvíjet společenský život. Roku 1897 byl založen Občanskovzdělávací spolek Budoucnost (roku 1903 přeměněn na Všeodborový spolek dělnický pro Bukovec a okolí), roku 1901 byla založena místní organizace sociálně demokratické strany, roku 1909 se ustanovil Sbor dobrovolných hasičů, roku 1915 DJT. Roku 1925 vznikla místní organizace národně socialistické strany.

    Od roku 1919 zde fungovalo elektrikářské družstvo, takže v Bukovci se první elektrická světla rozsvítila již v roce 1920. Postupně byl vysázen ovocný sad Na Haltýři, vybudována kanalizace, koupaliště, čistička vody.

    Dříve samostatná obec Bukovec byla k Plzni připojena za druhé světové války (1942) a od té doby je jeho trvalou součástí. Dnes toto území spadá pod Městský obvod Plzeň 4 a nachází se v něm 23 pojmenovaných komunikací.

    Zdejší veřejná prostranství dostala svá jména poprvé až krátce po druhé světové válce (1947), kdy došlo k velkému pojmenování ulic v připojených osadách. Pro Bukovec bylo tehdy vybráno patnáct jmen (včetně 5 nacházejících se na Chlumku). Tyto názvy ulice nesou dodnes. Jednalo se zejména o pojmenování vycházející z vlastní komunikace – Haltýřská (místní jméno U Haltýřů, kde býval rybníček s pramenitou vodou), Hlavní (vlastní charakter ulice), K Papírně, Mezi Podjezdy, Nad Koupalištěm apod.

    Do roku 1989 zde vzniklo ještě několik ulic (Na Rovině, Vedlejší, Chlumská apod.). Nejnovější bukoveckou ulicí je ulice Nad Hřištěm, která vznikla v roce 2012 a byla nazvaná podle své polohy.


  • více informací

    umo4.plzen.eu


  • obrazy

    img0667.jpg


  • prameny, literatura


  • ulice

    zobrazit


  • stavby

    Lesovna v Zábělé
    77


  • autor

    Fan


Aktualizováno: 14. 07. 2021

Pohled na Bukovec. AmP, Sbírka fotografií, i. č. 5603, sign. LP 357/19.