Valcha je nejmladší osadou na území dnešní Plzně. Vznikla jako hornická osada na katastru Litic. Název jí ale dala původní soukenická valcha, která existovala ještě na počátku 19. století, později na jejím místě stál mlýn.

Litice patřily původně chotěšovskému klášteru a později rodu Thurn-Taxisů . Uhlí se zde začalo dobývat od prvé čtvrtiny 19. století. Roku 1857 byl otevřen Mathildin důl, roku 1868 Maxův důl a posléze důl Frischglück. Kromě těchto dolů, patřících Thurn-Taxisům, zde existovalo ještě několik drobnějších, které patřily jiným těžařům. Pro ubytování horníků byla roku 1861 postavena hornická kasárna a v roce 1872 vznikla hornická kolonie o 14 domech po osmi bytech, která byla vzdálena asi půl hodiny chůze od Litic. Bydlelo zde asi 1000–1100 osob, každý obyvatel měl dvě místnosti, malou zahrádku, kůlnu a chlívek. Od chotěšovské správy si pronajímali kus louky a kousek pole na pěstování brambor a žita.

V kolonii byl hostinec, malý krámek, ošetřovna i lékař. V roce 1876 zde byla otevřena soukromá německá škola placená správou dolů, jelikož úředníci byli převážnš Němci, zato horníci se rekrutovali Čechů. V kolonii panoval čilý kulturní ruch. Byla tady knihovna, pořádaly se koncerty či divadelní představení.

Roku 1911 byla kolonie pod záminkou vyčerpání dolů zrušena a zbořena, zachoval se pouze jeden správní dům (který byl pronajat německému církevnímu řádu – kongregaci oblátů sv. Františka Saleského) a tzv. Inspekci . Roku 1920 se obláti vystěhovali a v budově měl být umístěn sirotčinec, mezitím se tam ovšem nastěhovaly legionářské rodiny, které neměly domov. Nájemcem pozemků, které měly sloužit k obživě legionářů, se stalo legionářské družstvo a město bylo jeho protektorem.

Město Plzeň vyčlenilo z půdy, získané v pozemkové reformě celkem 10 ha a 5842 m2 na 62 stavebních míst. Za tři roky tu stálo již 30 rodinných domků a dalších 32 bylo vázáno na dlouholetou stavební lhůtu. Většinou se jednalo o malé domy o dvou až třech místnostech s předsíňkou, některé podsklepené, na dvoře měly kůlnu a záchod. Nová výstavba vznikla v místě, kde se původně říkalo Valcha a byla položena o něco níže než původní hornická kolonie. Valcha byla součástí Litic, ale protože byla česká, nebyla v roce 1938 společně s Liticemi připojena k Říši.

Od roku 1938 byla samostatnou obcí, která byla v roce 1942 přivtělena k Plzni. V roce 1945 se sice vrátila k Liticím, s nimiž byla ovšem roku 1949 opět připojena k Plzni, s níž zůstala spojená i po opětovném oddělení Litic od Plzně v roce 1964. Z tohoto důvodu komunikace na jejím území dostaly svá první jména až v roce 1957. Tehdy bylo pojmenováno svůj název 11 tamějších veřejných prostranství. Vybraná jména byla vesměs místního charakteru – K Silu, K Valše, Lašitov, Lhotská apod. V roce 1962 vznikla další ulice, a to Východní (z roku 1957 existuje i ulice Severní). Z roku 1957 pochází také jediná ulice na Valše nazvaná po významném muži, tj. Sedlákova. Václav Sedlák se zapojil do protifašistického odboje a zemřel při pochodu smrti.

V posledním desetiletí zde nicméně vznikla celá řada nových komunikací, jejichž společným jmenovatelem je ptačí říše. Je zde tak ulice Skřivanová, Poštolková, Čížková, Orlová nebo K Hnízdům. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze ulice Osiková (2010) a K Volskému vrchu (2016).

Dnes je Valcha součástí Městského obvodu Plzeň 3.

umo3.plzen.eu