Újezd
popis
První zmínku o Újezdu nacházíme až v berním rejstříku Plzeňského kraje z roku 1379. Samotná ves však byla nepochybně podstatně starší. Původně byla rozdělena mezi dva majitele na Újezd Horní a Dolní. Od 14. století existovaly v Újezdě tři tvrze či opevněné dvorce, které patřily různým majitelům, kteří se v průběhu staletí měnili. Jednotná obec se vytvořila až v roce 1848. Sestávala se z částí zvaných V Brance, Ve Dvoře a V Koutě. Součástí Újezdu byla i místní část Zábělá, která byla od konce 19. století vyhledávaným výletním místem Plzeňanů.
Rozmach Újezdu lze datovat druhou polovinou 19. století. Roku 1890 zde bylo již 62 domů a 490 obyvatel a díky uvolnění poddanství a blízkosti průmyslové Plzně jejich počet dále vzrůstal. Do původně zemědělské obce začala pronikat technika. Roku 1921 byla obec elektrifikována.
Od roku 1883 zde byla továrna na kaolín, který se tu dobýval. Po vyčerpání jeho ložisek bratři Drechslerové zavedli výrobu zemitých barev glazury. Roku 1908 byla na návsi postavena pseudogotická kaple, která však byla roku 1963 zbořena.
Až do roku 1899 chodily děti z Újezdu do školy do Doubravky, v roce 1899 tady byla slavnostně otevřena samostatná škola. Ve 20. letech 20. století zde byl kovář, kolář, obuvník, truhlář, dva řezníci, tři pekaři, pět hokynářů, dvě trafiky, tři hostince a prodejna Západočeského konzumního družstva. Roku 1957 bylo ustanoveno Jednotné zemědělské družstvo.
K Plzni byl Újezd připojen roku 1942, od roku 1945 zde pracovala obvodní rada, později společná i pro Bukovec a Červený Hrádek. Od roku 1960 fungoval samostatný Obvodní národní výbor Újezd, který byl při správní reorganizaci v roce 1964 připojen k ObvNV Plzeň 4 – Doubravka. Dnes toto území spadá pod Městský obvod Plzeň 4.
Jak již bylo zmíněno, Újezd byl součástí Plzně od roku 1942, a proto jeho ulice dostaly názvy již roku 1947, kdy došlo k hromadnému pojmenování ulic a veřejných prostranství na území obvodních rad v připojených osadách. Tehdy získalo své jméno 24 újezdských komunikací a „k dalšímu projednání“ byly postoupeny i názvy – náměstí Karla Panušky a třída Vojtěcha Rojíka, avšak i tato honorifikační jména se záhy dostala do újezdských uličních názvů. Tam také vydržela a dodnes jsou to jediné ulice v Újezdě pojmenované po významné osobě – oba dva muži byli zapojeni do protifašistického odboje a byli zabiti během války, V. Rojík byl navíc starostou Újezdu.
Ovšem na území této obce se nacházejí i ulice, jejichž názvy jsou staršího data. Jedná se o ulici Hraniční, která vedla při hranicích újezdského katastru, a o ulice nazvané po nedalekých obcích, tj. o ulici Ejpovickou, Klabavskou, Horomyslickou a Dýšinskou. Tyto názvy pocházejí z roku 1941, ale pravděpodobně poslední dvě byly „přeneseny“ na své dnešní místo až v roce 1947, jelikož dle zápisu měly vést vpravo od ulice Hraniční.
I po zmíněných letech však vznikaly v této části města nové ulice, např. ulice Ve Dvorcích, Levandulová, Duhová, Halštatská apod.
-
více informací
-
stavby
Divadlo Alfa
Rokycanská 7/174 Vila Františka Rehwalda
Rokycanská 28/87 Ústřední hřbitov
Rokycanská 125/173 Kaple sv. Václava
Rokycanská 125/173 Krematorium a kolumbárium I.
Rokycanská 125/173
další stavby (1)...-
prameny, literatura
-
ulice
-
autor
Fan
