Kostel sv. Blažeje
charakteristika
Kostel sv. Blažeje patřil osmi k raně středověkým chrámům ve Starém Plzenci (další byly sv. Vavřince, Narození P. Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Václava, sv. Martina, sv. Kříže a sv. Petra). Nacházel se mimo intravilán Starého Plzence (tzv. "extra civitatem").
Po založení Nové Plzně (tj. Plzně) se pozemky kolem sv. Blažeje i s kostelem dostaly do majetku plzeňského rychtáře a po vykoupení rychty Plzní do vlastnictví města.
Původní středověký kostel byl po třicetileté válce silně zchátralý a nejspíš nebyl už léta nejen udržován, ale ani používán. Plzeňská městská rada rozhodla v roce 1698 o jeho nahrazení barokní novostavbou, která byla realizována v roce 1702 podle návrhu Jakuba Augustona.
Barokní kostelík sloužil jako poutní, i jeho se ale dotkly josefínské reformy. Byl zrušen v roce 1785 a v roce 1799 ho i s tamní poustevnou odkoupila dvojice sedláků z Božkova a Letkova na stavební materiál.-
existence
stavba již neexistuje
zánik
1799
území
Starý Plzenec
-
zajímavosti
Kolem středověkého Sv. Blažeje existovala malá sídelní enkláva, označovaná v písemných pramenech jako Krabotov (1266). Do poloviny 15. století ale zanikla.
U barokního poutního kostela stála poustevna, tamní poustevník měl krom hlídání a údržby kostela na starosti také přívoz přes Úslavu.
Dnes označuje polohu někdejšího kostela jen socha sv. Blažeje, východně od ulic Úzká a Luční, vybíhajících ze Starého Plzence směrem k Plzni podél železniční trati.-
prameny, literatura
-
významné osoby
-
autor
MMW
