Plzeň

obecní pozemek jižně sousedící se západním vojenským cvičištěm při klatovské silnici

Rakousko-Uhersko
poslední veřejná poprava v tehdejší habsburské monarchii

Poslední veřejná oprava provedená v Rakousku-Uhersku, odsouzencem byl Jan Janeček.

Jan Janeček, odsouzenec
Jan Piperger, mistr popravčí

Jan Janeček strávil poslední hodiny svého života hraním karet s dozorcem. Karty se pokusil vyložit, ale i ony mu prý prozradily smutný osud. Od duchovního správce přijal svátosti umírajícího a ještě o půl páté ráno před popravou se zúčastnil mše konané v kapli věznice. Poté se k němu dostavil mistr popravčí a připravil jej na nadcházející úkon.

Po šesté hodině byl Janeček, hlídaný vojskem, jelikož byla obava z možnosti pokusu o jeho osvobození cikánskými tlupami, které se stahovaly k Plzni, odvezen na místo popravy. Celou cestu byl zkroušený a modlil se. Samotný akt popravy poté trval krátkou chvíli. Po ní soudní zřízenci rozdávali přítomným česko-německý životopis odsouzence opatřený výpisem skutků, za které ho stihl tento trest.

Mrtvé tělo hlídané četníky viselo na šibenici do pěti hodin odpoledne. Po tuto dobu jej okukovaly davy lidí, a pokud můžeme věřit dobovému tisku, celé toto „úděsné divadlo“ sledovalo 50 až 60 tisíc lidí. Někteří z nich přicházeli do Plzně již dny před samotnou exekucí. Mrtvola byla navečer sejmuta a pohřbena pod šibenicí. Ještě v noci ji však katovi pomocníci přenesli a pochovali na hřbitově u Všech svatých v místě, kde byli pohřbívání sebevrazi a nekatolíci.

Popravě přihlížely tisíce lidí, kteří zaplnili přilehlé okolí, stromy a podél rozestavené vozy. Jak to v podobných tlačenicích bývá, řada lidí omdlévala a „dlouhoprsťáci, nedbajíce osudu bývalého ‚kolegy,‘ pilně pracovali a hojné žně měli, dosvědčuje to počet občanů, kteří bez hodinek, kapesních šátků atd. domů se navrátili.

30. 5. 1871
Soudní líčení s Janem Janečkem a jeho kumpány

Jan Janeček

Fan