PhDr. Zbyněk Ungr

* 1.4.1933 Dobřív


redaktor Československého (posléze Českého) rozhlasu, autor rozhlasových literárních pořadů a rozhlasový publicista


zajímavé okolnosti

V srpnu 1968 byl jedním z pracovníků, kteří vysílali z budovy plzeňského rozhlasu obleženého vojsky Varšavské smlouvy. Po politických čistkách zůstalo na počátku 70. letech místo literárního redaktora plzeňského rozhlasu neobsazené a tím pádem vypadla tato rubrika se západočeskou tematikou i z celorepublikového okruhu. V té době Zbyněk Ungr navázal spolupráci s hlavní redakcí literárně dramatického vysílání v Praze a dostával tak do éteru literární příspěvky nejen z plzeňského prostředí. Jako politicky nespolehlivá osoba měl v období normalizace ztížené pracovní podmínky, ale vzhledem k jeho odbornosti a dobrému ohlasu na jeho práci, mohl v rozhlase zůstat i nadále.


vzdělání

1939–1943 Obecná škola Dobřív
1943–1946 Měšťanská škola Mirošov
1946–1950 Reálné gymnázium Rokycany
1950–1952 Pedagogické gymnázium v Plzni
1952–1953 Vysoká škola politických a hospodářských věd, Fakulta společenských věd
1953–1957 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, obor historie-filozofie


dílo

V prvních letech své rozhlasové práce se věnoval především publicistice.

Za tři desetiletí své rozhlasové práce napsal tisíce zpravodajských, publicistických a literárních příspěvků. Připravil řadu pořadů vysílaných jak na celoplošných vysílačích, tak v regionu, jako byly např.: Četba na pokračování, Chuť domova, Pokračování za pět minut, Stránky na dobrou noc, Na nedělní vlně, Bio Ilusion, Pořad dokořán, Příběhy s úsměvem, Nepovinná četba pro každého, Malé literární toulky, Myšlenky pro dnešek, Na nedělní vlně Plzně a další. V rámci své redaktorské práci přibližoval posluchačům českou i světovou literaturu, dával prostor také začínajícím autorům, např. Zdeňku Šmídovi či Pavlu Francouzovi, svým jménem pokrýval příspěvky básníka Josefa Hrubého, jehož publikační možnosti byly v době normalizace značně omezené. Podle literárních předloh připravil několik dramatizací (např. detektivky o Sherlocku Holmesovi), na základě lidových motivů napsal pro dramatické zpracování Pohádku o Honzovi (1997). V 60. letech usiloval společně se spisovatelkou Marií Šulcovou o vybudování pomníku Karla Čapka u zámku v Chyši. Natočil příspěvky s celou řadou umělců a spisovatelů, např. s Olgou Scheinpflugovou, Cyrilem Boudou či Františkem Běhounkem. Je autorem pořadů o počátcích plzeňského rozhlasového vysílání, v nichž zachytil i vzpomínky prvního hlasatele Karla Šindlera.


zaměstnání

1957–1958 metodik vzdělávání v Okresním osvětovém domě ve Stříbře
1958–1964 metodik Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí Plzeň
1964–1992 redaktor, Československý rozhlas Plzeň (od 1991 jako člen literárně dramatické redakce)
1993–1994 redaktor, Český rozhlas Plzeň
1994 odchod do důchodu, několik let jako externí spolupracovník.


odborné a zájmové organizace

Svaz československých novinářů
Syndikát novinářů České republiky


poznámky

rodiče:
– František Ungr (1908–1963)
– Marie Ungrová, roz. Křemenová (1914–2000)

manželka: Jaroslava, roz. Škvorová (1933–2023), sňatek 31. 1. 1959 Rokycany, dvě dcery


související odkazy

ŠPf, V. Kemenny


Aktualizováno: 04. 08. 2025