Po 17. listopadu 1939 byl často vyslýchán gestapem, po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha byl zatčen, internován a krutě vyslýchán ve věznici na Pankráci. Poté byl převezen do koncentračního tábora v Terezíně, následně až do osvobození vězněn v koncentračním táboře Dachau.

1888 Prokopova 20, Plzeň
1907 a 1911 Křížkova 479, Plzeň

obecná škola pro hochy Plzeň
c. k. české státní gymnázium v Plzni, Husova ul.
1907–1911papežská univerzita Řím (filozofie a teologie)
1912 doktorát teologie

Od 1912 působil jako kaplan v Chyši u Žlutic.
Od ledna 1914 do vypuknutí války působil v Praze na Proseku a pak v Michli. Mimo jiné jako kaplan pečoval o hluchoněmé v Útulku sv. Josefa v Krči a od roku 1917 byl dvanáct let katechetou a pedagogem na učitelském ústavu školských sester U sv. Anny v Praze na Novém Městě.
V roce 1925 se stal ředitelem všech řádových škol.
Od roku 1928 přednášel jako suplent a od roku 1929 jako asistent pastorální teologii na teologické fakultě UK.
1932–1942 rektor Arcibiskupského semináře
17. 4. 1946 jmenován řádným profesorem teologické fakulty UK.
4. 11. 1946 jmenován 33. pražským arcibiskupem - 8. 12. přijal biskupské svěcení.
Od roku 1949 internován.
10. 1. 1965 jmenován papežem Pavlem VI. kardinálem. Následně mu byl umožněn odlet do Říma.

původně ostatky uloženy v bazilice sv. Petra v Římě, v roce 2018 přeneseny do katedrály sv. Víta v Praze

Kardinála Berana (Plzeň)

Marie Michálková
korespondenční styky

Prokopova
bydliště k roku 1888 Křížkova
bydliště 1907–1910, 1911

Pamětní deska kardinálu Josefu Beranovi
pamětní deska: Křížkova 1/01 Pamětní deska Josefa Berana
pamětní deska: náměstí Republiky 0/02

17. 11. 2019
Odhalení pamětní desky kardinála Josefa Berana

ŠPf