Po komunistickém převratu 25. února 1948 se J. Šrámek opakovaně pokusil o útěk do zahraničí, nikdy se mu to nepodařilo.
Autorita někdejšího předsedy exilové vlády v Londýně byla pro komunistický režim nebezpečná a tak byl střídavě internován ve zlikvidovaných klášterech a v nejtěžších státních věznicích (Nová Říše, Brno, Valdice, Roželov).

od 1947, odňato 24. 5. 1948, navráceno 22. 6. 2006

obecná škola Grygov
1880–1888 Piaristické gymnázium a konvikt Kroměříž
1888–1892 bohoslovecká fakulta Olomouc

1991 Řád T. G. Masaryka in memoriam

1893–1901 kaplan Nový Jičín
1902 kněz Životice, Všechovice
od 1902 Diecézní kněžské učiliště brněnské diecéze
1904–1911 docent
od 1906 zasedal v Moravském zemském sněmu
1907–1911poslanec Říšské rady
1911 jmenován profesorem sociologie na bohoslovecké fakultě v Brně
1918–1938 a 1945–1948 poslanec Národního shromáždění
ve všech vládách 1. republiky byl ministrem
1945–1948 náměstek předsedy vlády

1919 se zasloužil o splynutí všech křesťanských stran v Československou stranu lidovou (jejím předsedou byl až do Února 1948)

založil:
1895 katolický dělnický polek v Novém Jičíně
1898 ženský křesťansko-sociální spolek Budoucnost v Novém Jičíně
dělnické spolky v Mořkově, Hodslavicích, Příboře, Štramberku, Bernarticích
1899 založil Moravsko-slezskou křesťansko-sociální stranu na Moravě

Po událostech let 1938–1939 emigroval a v Paříži začal jednat o ustavení dočasné československé vlády a o jejím uznání Francií. Po porážce Francie Německem se mu podařilo odplout do Anglie a 9. 7. 1940 se za Šrámkova předsednictví usnesl Československý národní výbor k ustavení Prozatímního státního zřízení ČSR na britské půdě. President E. Beneš ho pak jmenoval předsedou exilové vlády (byl jím v letech 1940–1945).

ŠPf