Po založení divadla Semafor vydává gramofonové desky s písněmi např. Včera neděle byla, Láska nebeská nebo Pramínek vlasů. Je autorem písničkových pořadů Zuzana je sama doma, Jonáš a tingl-tangl, Šest žen atd. Největším úspěchem té doby se stává pořad Kytice. Po roce 1974 začíná spolupráce s Jitkou Molavcovou a následují další hry – Elektrická puma, Smutek bláznivých panen, v roce 1977 nové nastudování Člověk z půdy, v roce 1980 program Vinckova bláznivá kytice z půdy, 1983 Případ Eleonora, 1985 Jonáš dejme tomu v úterý. V roce 1987 režíruje ve Finsku Kdyby tisíc klarinetů, roku 1988 vzniká celovečerní film Jak je důležité míti Melicharovou, kde se Jiří Suchý spolu s Jitkou Molavcovou objevují v hlavních rolích. V r. 1990 vzniká aktuální revue Hej rup. J. Suchý osamostatňuje Semafor od skupin M. Šimka a Josefa Dvořáka. Mimo jiné ilustruje knihy, do současné doby měl několik samostatných výstav. Stal se autorem většího počtu publikací, většinou jde o přepisy písňových textů a divadelních her, část z nich tvoří též povídky a vzpomínkové knížky.