Měšťanská beseda
historický název
Slovanská beseda (Závodní klub ROH ŠKODA)
majitelé
Spolek Měšťanská beseda (1901–1950; 1948 přejmenován na Slovanskou besedu), Závodní klub ROH Závodů V. I. Lenina (poté Škoda), od 10. 11. 1994 nemovitá kulturní památka a zakoupena do majetku města Plzně.
Po rekonstrukci Ateliérem Soukup slavnostně otevřena 28. 1. 2005.
provozovny
Centrum spolkového a společenského života (sídlo dalších plzeňských spolků, přednášky, koncerty, plesy, taneční kurzy).
Proslulá byla díky restauratérovi Janu Machatém v letech 1924–1932 také kavárna i restaurace, kde se pořádaly různé oslavy a bankety. V listopadu 1932 Machatého vystřídal Jindřich Kouřík.
stavební vývoj
Třípodlažní novorenesanční budova na rozlehlém obdélném půdorysu má dvě základní části oddělené atriem s bývalou kulečníkovou síní. V přední budově je kavárna a spolkové místnosti, v zadním objektu malý a velký sál. Na malý sál navazuje zahrada s dřevěným hudebním pavilonem a kuželníkem. Hlavní průčelí s výrazným středovým rizalitem ukončuje hranolová věž s kupolí, se štíty po stranách. V nikách v přízemí jsou figurální plastiky tančícího plzeňského páru a dudáka od Josefa Pekárka, na atice alegorie Svornosti a Ušlechtilosti od sochaře Antonína Poppa, nad okny prvního patra scény Koncert a Přednáška malované Laďou Novákem. Interiér kavárny a velký sál zdobí rozměrné nástěnné malby Viktora Olivy, ve foyer byla plastika Hudba od Josefa Pekárka (nedochována), četné jsou figurální a dekorativní reliéfy Antonína Poppa a Otakara Waltera st. V době vzniku byla budova považována za „nejnádhernější a nejúčelnější národní dům v zemích Koruny české“. Od r. 1948 byla provozována jako závodní klub Závodů V. I. Lenina (dříve Škodovy závody) a vnitřní prostor částečně znehodnotily přestavby. Celý objekt byl restaurován v letech 1994 (fasáda) a 2001–2008 (architekti Jan Soukup – Jiří Opl, spolupráce Petr Podgorný), kdy byla provedena i soudobě řešená dostavba.
Aktualizováno: 11. 03. 2021
