Areál hřbitova u Kostela sv. Mikuláše

ulice

Mikulášské náměstí

---

vznik

1849–1850 rozšíření

---

stavební vývoj

Hřbitov středověkého původu určený pro chudinu se stal nejvýznamnějším plzeňským pohřebištěm 19. století, když byly josefínskými reformami zrušeny hřbitovy přímo ve městě. Ústředním motivem nové části obdélníkového půdorysu, o niž byl hřbitov rozšířen, se stala socha Panny Marie. Na rozhraní se starou částí hřbitova (proti nové bráně) byl osazen kříž.

Hřbitov byl na přelomu 19. a 20. století uzavřen (po zprovoznění Centrálního hřbitova v Doubravce) a v závěru 50. let 20. století vznikl z důvodu plánovaného rozšíření Mikulášské třídy záměr hřbitov zlikvidovat a plochu upravit jako moderní park. Přestože se v letech 1966–1969 z popudu památkové péče některé náhrobky alespoň přenesly do starší části hřbitova, byla zničena mnohá cenná díla včetně velkých zděných hrobek (další zanikly při následných útocích vandalů).

Z doby rozšíření hřbitova se zachovala klasicistní vstupní brána a také např. náhrobky Josefa Kajetána Tyla (1858, Antonín Wildt, kopie 2011) a rodiny Hahnenkamovy (1871, Antonín Wildt); jeden z nejmladších náhrobků náleží Emilu Škodovi (1903).

Dnes areál slouží jako veřejný park.

---

obrazy

Hřbitov u sv. Mikuláše. Zdroj:...

Hřbitov u sv. Mikuláše.
Zdroj: Archiv města Plzně, Sbírka fotografií, i. č. O 58, sign. LP 254/29.

Brána na hřbitov sv....

Brána na hřbitov sv. Mikuláše.
Zdroj: Archiv města Plzně, Sbírka fotografií, sign. LP 303/22, i. č. O 2673.

Hřbitov u sv. Mikuláše. Zdroj:...

Hřbitov u sv. Mikuláše.
Zdroj: Archiv města Plzně, Sbírka fotografií, sign. LP 275/12, i. č. O 1660.

Hřbitov u sv. Mikuláše. Zdroj:...

Hřbitov u sv. Mikuláše.
Zdroj: Archiv města Plzně, Sbírka fotografií, sign. LP 275/13, i. č. O 1661.

---

prameny, literatura

Monografie

"Plzeň: průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti"


---

významné osoby

Emil Škoda
má zde hrob Josef Kajetán Tyl
má zde hrob

---

autor

DM