Americká č. p. 1981
majitelé
Národní jednota pošumavská a Sokol Plzeň I.
provozovny
Suterén Budovy Bia Elektra, činžovního domu a obchodního domu ASO sloužil jako restaurace. Od října 1932 do března 1950 restauraci Elektra provozoval restauratér Rudolf Poláček, který neustále usilovně pracoval na postupném vylepšování podniku. V roce 1933 zaměstnal stálé hudebníky a vybudoval taneční parket a venkovní zahrádku pro své hosty. V průběhu 30. let 20. století se status Elektry posunul do kategorie oblíbených a zavedených restaurací Za okupace sloužila restaurace jako protiletecký kryt.
firmy a instituce
Obchodní dům ASO (filiálka firmy Ander & syn) – v proskleném parteru a prvním patře budovy.
Otevření Bia Elektra se uskutečnilo 22. září 1932. V kině se nacházel bufet či kuřárny. V navazující části pětipodlažního objektu se nacházely kanceláře a potřebné provozní zázemí, v přízemí byly umístěny prostorné šatny. Po únoru 1948 byla Elektra znárodněna (Československý státní film) a přejmenována na kino Moskva, do roku 1990 součást Správy kin města Plzně, kdy se vrátil původní název Elektra. Promítání skončilo 15. 3. 2006.
jiné využití
V letech 1968–1970, 1990–2007 místo konání filmového festivalu FINÁLE Plzeň. Díky festivalu vzniklo v jednom z prostorů bývalého obchodu malý sál, tzv. Minikino pro 66 diváků.
stavební vývoj
Funkcionalistický objekt sestává ze tří částí. Při nároží je dominantní obytná a obchodní budova o 5–6 podlažích, původně s restaurací v suterénu, při Škroupově ulici navazuje tří- až čtyřpodlažní část s univerzálním sálem pro divadelní a filmová představení, třetí část o pěti podlažích je administrativní. V přízemí obytného domu byla pasáž k hlavnímu vstupu kina. Do Škroupovy ulice předstupuje na sloupech patrový rizalit, výškově reagující na zástavbu protější Jungmannovy ulice. Prosklený parter obchodního domu navrhl Bohumír Čermák. Ve své době se jednalo o největší kino v Československu (kapacita 1 118 diváků), dnes jeho prostory slouží obchodním účelům.
Aktualizováno: 23. 03. 2021
