Skvrňany
popis
Ač tomu jejich dnešní tvář nenasvědčuje, samotná ves Skvrňany je připomínána o více než půl století dříve než samotná Plzeň, a to roku 1239, kdy byla majetkem kladrubského kláštera. Výklad názvu tentokrát není jednoznačný. Mohlo se jednat o lidi, kteří bydleli „u skvrny“, nebo to byla osada lidí Skvrňových/Škvrňových (menšího vzrůstu = zakrslých). Lze také spekulovat o tom, že se mohlo jednat o lidi „se skvrnou“, tedy osoby nepoctivé, s pošpiněnou pověstí. Každopádně Skvrňany byly vždy největší vsí plzeňského panství, již roku 1418 zde bylo 24 usedlostí. Ale právě Skvrňany byly místem, které bylo často postiženo válečnými události. Roku 1433 ke Skvrňanům přitáhli husité se sedmi sty jezdci a 6 500 pěšími a utábořili se tu, aby zabránili zásobování obležené Plzně.
Roku 1595 přitáhlo k vesnici 1000 rejtarů, kteří táhli do Uher, a vesnici vydrancovali. Další pohroma přišla za třicetileté války, kdy 21. srpna 1618 přitáhlo Mansfeldovo vojsko…
V soupise z roku 1654 je ve Skvrňanech uváděno jen 15 sedláků, 1 zahradník a pustá usedlost. Přesto se život do vsi vrátil, na její prosperitě měla velký podíl i blízkost samotné Plzně, kterou sedláci zásobovali. Rozvoj Skvrňan souvisí i s rozmachem technického pokroku v druhé polovině 19. století. Roku 1861 tudy projel první vlak (trať Plzeň – Brod nad Lesy) a bylo zde vystavěno prozatímní nádraží. U vsi se dolovalo uhlí, byly tu pískovny a dvě cihelny, byla zde i továrna na krém na boty a na bičiště. V místech pozdější slévárny Škodových závodů fungovala péřovna, kde se sbíralo a třídilo peří, po jejím zániku tu byli ubytováni vojenští záložníci. Rozmach Škodových závodů se odrazil i v obci. Původně plánovaná kolonie dělnických domků pro tovární dělníky byla pro nevůli představitelů obce nakonec postavena na katastru města (Karlov), přesto i ve Skvrňanech docházelo k nárůstu obyvatelstva, vznikaly nové vzdělávací a politické spolky. Od roku 1904 zde působila Dělnická tělovýchovná jednota, od roku 1905 Sokol (sokolovna byla postavena až roku 1921).
Nárůst obyvatelstva podnítil i rozvoj školství. Do roku 1816 se ve vsi vyučovalo soukromě, pak tu byla veřejná škola, pro niž byla v roce 1857 postavena školní budova. Nová škola byla otevřená roku 1897 a dnes v ní sídlí základní škola M. Luthera. Je jediným dochovaným pozůstatkem původní vsi.
V roce 1917 se v zápisech obecního výboru ve Skvrňanech vyskytuje návrh komise pro pojmenování ulic, aby byly pojmenovány, případně pozměněny, názvy některých ulic, tříd a náměstí. Z toho lze usuzovat, že již před tímto rokem nesly skvrňanské ulice nějaké názvy. Je zde například uvedeno, že Plzeňská třída má být přeměněna na ulici dr. Václava Škardy, ulice dr. Václava Škardy zas na ulici Vojtěch Víška, Horymírova na Josefa Kajetána Tyla atd. Mimo to měla vzniknout ulice Emila rytíře Škody, která měla vést od čp. 176 k mostu, ale pravděpodobně nikdy nevznikla.
Další zprávy o skvrňanských ulicích máme z doby, kdy byla tato obec připojena k Plzni (1924). Podle mapy, která tehdy vznikla, zde bylo pojmenováno celkem 25 ulic a všechny vyjma dvou odkazovaly na nějakou významnou osobnost, jakou byl např. Neruda, Rieger, Smetana apod. Dokonce se mezi mužskou společnost dostaly i tři ženy – Božena Němcová, Eliška Krásnohorská a kněžna Libuše. Všechny tyto ulice jsou uvedené i v plzeňském adresáři z roku 1921 a při přejmenovávání ulic v roce 1926.
Kvůli zmíněnému připojení Skvrňan k Plzni muselo dojít k úpravě uličního názvosloví, jelikož se řada jmen shodovala s těmi plzeňskými. V tomto případě došlo ke zmenšení počtu veřejných komunikací, protože několik ulic bylo spojeno v jednu delší. Například z původních ulic Horymírovy a Libušiny se stala ulice Na Stráních, z ulice Sladkovského a náměstí Svatopluka Čecha ulice U Sokolovny apod. V roce 1926 tak bylo ve Skvrňanech celkem 18 ulic, přičemž 11 z nich mělo ve svém názvu předložku (Nade Mží, U Viaduktu, U Potoka apod.). A i když většina z nich do této doby nesla jméno význačné osobnosti, nyní byla ve Skvrňanech pojmenována po významném muži jen jedna ulice, a to ulice Škardova. Ta jako jediná také „přežila“ vlnu prvorepublikového přejmenovávání.
Tragickými pro Skvrňany byly nálety na Škodovku během druhé světové války (14. května 1943, 16. října 1944 a zvláště 25. dubna 1945). Při náletu na samém sklonku války zahynulo 66 lidí, 73 bylo zraněno, zničeno bylo 335 domů, 229 poškozeno těžce a 2496 lehce. A to byl vlastně konec starých Skvrňan. Některé domy byly sice opraveny, ale v roce 1968 se začalo s výstavbou Skvrňanského sídliště, kterému ustoupily poslední zbytky staré zástavby.
Katastr Skvrňan se dále rozrůstal, a to i za obě železniční dráhy. Dnes tak do jeho katastru spadají i tzv. Borská pole, kde v poslední době vzniklo hned několik nových komunikací. Řada nových ulic ovšem vznikla také při výstavbě zdejšího sídliště.
Co se týká vlastních názvů tamějších komunikací, tak ty jsou vybírány z rozličných oblastní. Jak již bylo výše uvedeno, celá řada z nich má ve svém názvu předložku (U Dráhy, Na Okraji, Na Pomezí atd.). Dále se zde nachází mnoho ulic nazvaných po blízkých či vzdálených obcích (Domažlická, Křimická, Regensburská atd.) či po významných osobnostech. Například při stavbě skvrňanského sídliště vznikla řada ulic, které byly pojmenovány podle význačných osobností své doby (Zmrhal, Vyhlas, Volf atd.). Ale v těchto případech jejich názvy nepřežily pád totalitního režimu a ulice dostaly nová jména, a to po divadelních umělcích (Terezie Brzková, Kreuzmann atd.) či po regionálních historicích (Macháček, Lábek). Některé názvy však „přetrvaly“ a dodnes připomínají osobu, po které byly poprvé pojmenovány (Vojan, Walter, Steiner).
Na území Skvrňan se nacházejí ještě dvě oblasti, které jsou propojené uličním názvoslovím, a to oblast kolem Vejprnického potoka, tzv. Slovanské údolí, v němž jsou ulice nazvány tak, aby odkazovaly na naši minulost (Kosmova, Sámova, Mojmírova, Slovanské údolí atd.). Další „ucelený“ celek se poté nachází na tzv. Borských polích, kde ulice svými názvy odkazují na vynálezce (Morseova, Teslova atd.), ale i na obchod (Obchodní, Podnikatelská).
-
více informací
-
obrazy
-
stavby
Letiště Západočeského aeroklubu a Vojenské letiště Plzeň-Skvrňany
Ke Karlovu, Teslova, Univerzitní Dělnická osada Karlov
Borská, Na Pomezí Budova Technocrane s.r.o.
Podnikatelská 19/1131 Základní škola Martina Luthera
Školní náměstí 1/34 Stadion pro tzv. Zájezd Československé obce sokolské do Plzně
U Letiště
další stavby (3)...-
prameny, literatura
-
ulice
-
objekty
Pamětní deska obětem 2. světové války
pamětní deska: Emingerova 1/01-
autor
Fan, ŠPf
