Encyklopedie Plzně

Nádražní 9/102, Budova Hlavního vlakového nádraží

Budova Hlavního vlakového nádraží


  • historický název

    c. k. Centrální nádraží císaře a krále Františka Josefa I.

  • ulice

    Nádražní 9/102


  • vznik

    1902–1908


  • stavební vývoj

    Po zestátnění soukromých drah v polovině 90. let 19. století nastala vhodná situace ke stavbě zcela nového ústředního nádraží, které nahradily dosavadní dva areály tří tratí (první plzeňské nádraží postavené Českou západní dráhou v r. 1862 pro trať Praha – Furth im Wald sloužilo i novější dráze České Budějovice – Cheb, nejnovější trať Březno u Chomutova – Železná Ruda měla v blízkosti samostatnou budovu).

    Nové seřaďovací nádraží, kruhové výtopny, vodárna a dílny provozní údržby byly umístěny při trati Březno–Plzeň a nákladové nádraží při Rokycanské třídě. Základem dílen pro opravy vozidel se staly dílny České západní dráhy. Uspořádání nového osobního nádraží se změnilo na ostrovní, se čtyřmi nástupišti. Mezi prostředními z nich byla umístěna velkoryse navržená výpravní budova, která se stala novou dominantou města.

    Nejvýznamnějším prostorem třípodlažní novorenesanční budovy obdélníkového půdorysu byl vestibul (nad ním byla vztyčena čtyřboká kupole) s podlahou na úrovni nově vytvořeného náměstí před vstupem. Proti vstupu vedlo široké schodiště do koridoru v patře, v úrovni nástupišť, a v příčné ose bylo možné z vestibulu projít chodbami ke schodištím vedoucím na jednotlivá zastřešená nástupiště. V zadním traktu se nacházely dva shodné sály restaurací a salon pro významné osoby.

    V době druhé světové války nádraží opakovaně poškodily spojenecké nálety. Součástí poválečné obnovy, která vzhled stavby částečně změnila, byla nová podoba vestibulu (navrhl architekt Josef Václavíček), dokončená v r. 1956. Součástí socialistickorealistické výzdoby se staly sochy kovodělníka a železničáře, malby a keramické reliéfy v lunetách.


  • obrazy

    img0478.jpg


  • prameny, literatura


  • významné osoby

    Rudolf Štech
    stavitel


  • objekty

    Pamětní deska obětem druhé světové války z řad železničářů na Hlavním nádraží v Plzni
    pamětní deska: Nádražní 9/01


  • události

    17. 7. 1907
    Otevření přestavěného hlavního železničního nádraží 1. 11. 1863
    Konec Hahnenkammovy dostavníkové společnosti 14. 7. 1862
    Železniční spojení Plzeň-Smíchov


  • autor

    DM


Aktualizováno: 24. 03. 2021

Hlavní nádraží. Zdroj: Archiv města Plzně, Sbírka fotografií, i. č. O 1621a, sign. LP267/76.