* 8.7.1892 Srbice u Klatov – † 20.7.1960 Plzeň
dělník a spisovatel
bydliště
od 1898 Klatovy
-
vzdělání
obecná a měšťanská škola v Klatovech
učedník v továrně na stroje (chtěl být sazeč, ale stal se z něj zámečník)-
dílo
Psal povídky a básně o životě dělníků na Plzeňsku. S psaním začal ve Škodovce, kde psal nejdříve sociální veršíky z toho prostředí. Ty vycházely v Nové době. Drobnou beletrii psal v letech po roce 1918 do dělnického časopisu Nová doba, Omladina, kovodělnického ústředního týdeníku odborářů Zájmy kovodělníků. Používal kromě svého jména také pseudonymů Jiří Devátý, Van, Hřebík, Škodovák, Pepík ze Škodovky aj.
Bezprostředně reagoval na politické a kulturní dění kolem sebe a své názory glosoval nejen v novinách a časopisech, ale také v dopisech osobnostem českého kulturního a literárního života.-
zaměstnání
od 1913 Škodovka (kovodělník)
od 1945 kulturní referent závodní rady Škodovky (později předseda)odborné a zájmové organizace
kulturní odbor Škodovky a iniciátor zrodu škodovácké knihovny (z daru Marie Majerové)
-
poznámky
V listopadu 1925 se zúčastnil přednášky J. Mahena v Plzni na téma dělník a kultura, což se stalo impulsem k jeho další činnosti. Pojar se nebál poslat dopis Mahenovi s žádostí o radu, jak postupovat proti záměru zrušit obecní čítárnu v Doudlevcích. Mahen mu ihned odpověděl a pomohl s tím, aby čítárna nebyla zrušena.
V roce 1927 napsal blahopřání k šedesátinám F. X. Šaldy. Následně se mezi nimi rozeběhla korespondence i o závažných tématech. V roce 1931 totiž Šalda uveřejnil článek Krize inteligence, přičemž Pojar se cítil být také dotčen Šaldovými soudy v dělnické víře, a tak na podzim 1931 poslal Šaldovi dopis. V něm mu prostými a citlivými slovy objasnil svůj vztah ke skutečnosti a dění kolem sebe, v němž nechyběl zdravý rozum a kritický nadhled. V tříbení a vyjasňování pozic obou dvou tak pomáhal Pojar Šaldovi porozumět pravé podstatě českého pokrokového dělníka. Od Šaldy se zase Pojar učil úporné přemýšlivosti a vůli po novém. Pojar přesvědčil Šaldu tím, že dokázal velkému českému kritikovi duševní sílu člověka, který nejen těžce pracoval, ale neustále hledal nový neotřelý výraz. Jejich první společné setkání se uskutečnilo 20. listopadu 1933.-
autor
ŠPf
Aktualizováno: 30. 04. 2020
