Encyklopedie Plzně

Karlovarská, Nad ZOO, Pod Vinicemi, Lochotínský park

Lochotínský park


  • ulice

    Karlovarská
    Nad ZOO
    Pod Vinicemi


  • vznik

    1832–1833 / 1880–1904 (autor původního řešení Pankrác Pfister a další autoři)


  • stavební vývoj

    Původně lázeňský park situovaný severně od historického jádra Plzně byl ve svažitém terénu založen z podnětu purkmistra Martina Kopeckého. Přírodněkrajinářské parkové úpravě předcházely rozsáhlé terénní modelace a úpravy bývalého kamenolomu.

    Park dotvářel okolí klasicistních budov – restauračního domu s ubytovánímlázeňského domu (tzv. Síně přátelství, František Filous). Svažité pozemky členěné do tří teras protnula síť promenádních cest s alejemi, jež vedly k drobným stavbám a vyhlídkám skýtajícím pohledy na panorama Plzně.

    Romantickou atmosféru parku dotvářela umělá vodní kaskáda, poustevna s vodopádem a poustevníkem, dřevěný pavilonek zvaný Chotkovo sedátko, železný hudební pavilon, gloriet císařovny Karoliny a tzv. šnečí kopec s výhledem na město. Okolí staveb a sochařských prvků doplňovaly bohatě kvetoucí záhony.

    Od poloviny 19. století se snižoval význam lázeňského provozu, park přešel do majetku Měšťanského pivovaru a stal se spíše společenským a výletním místem Plzeňanů. V letech 1880–1904 byl postupně rozšiřován – k budově restaurace byl přistavěn tzv. Císařský sál (Emanuel Klotz) a v r. 1893 spojila levý břeh Mže s Lochotínským parkem alej, známá dnes jako Kilometrovka.

    V centrální části parku byl v letech 1951–1961 vybudován amfiteátr (František SammerStanislav Suda), v bývalé Kodetově zahradě vznikla v letech 1959–1961 botanická zahrada (Miroslav Vaňousek, Bohumil Kmínek), na kterou navázala zoologická zahrada.

    Při rozšíření Karlovarské třídy (r. 1979) došlo k demolici většiny lázeňských budov, tropického skleníku a zásobního zahradnictví, zůstala pouze Síň přátelství (tzv. Lochotínský pavilon), jež slouží ke společenským a církevním účelům. V areálu botanické zahrady byla v letech 2002–2004 podle návrhu architekta Eišina Harady vytvořena kamenná japonská zahrada Šówa-en.


  • prameny, literatura


  • významné osoby

    František Filous
    autor tzv. Síně přátelství Emanuel Klotz
    autor tzv. Císařského sálu Martin Kopecký
    založen z jeho podnětu František Sammer
    1951–1961 spolu se Stanislavem Sudou autor amfiteátru Stanislav Suda
    1951–1961 spolu s Františkem Sammerem autor amfiteátru


  • objekty

    Pomník J. K. Tyla
    pomník: Mikulášské náměstí 0/02
    zde se nacházel v letech 1951–2012


  • autor

    DM


Aktualizováno: 03. 05. 2021